Řeřicha je nenápadná, ale skrývá v sobě blahodárné látky. Snadno ji vypěstujete na parapetu
Je nenápadná, roste rychle a její štiplavá chuť připomíná ředkvičky. Řeřicha setá patří k...
pěstování
Plody muchovníku podporují trávení i funkci jater. Dozrávají v první polovině léta
Na první pohled připomíná borůvku, chutí však překvapí sladkostí i jemnými mandlovými tóny....
Plody mochyně vypadají jako oranžové diamanty. Chutnají po ananasu a sklízejí se v létě
Léto je příležitostí k tomu, abyste konečně popustili uzdu fantazii, využili nejrůznější ovoce a...
Reklama
Podzemní skleník místo klasiky: Češi objevují Walipini
Podzemní skleník obrací konvenční uvažování naruby. Místo toho, aby stál na povrchu se čtyřmi...
Asparát našich babiček: Zapomenutá jemná krása, která znovu zdobí naše domovy
Babičky mu říkaly asparát, dnes pod pojmem asparagus většina z nás vidí chřest. Jenže asparagus...
Příběh české štiplavosti, která mizí z talířů i zahrad. Křen se z moderní kuchyně vytrácí
Když si nastrouháte čerstvý křen, je to jak otevřít okno do lednového rána. Stačí si přičichnout,...
Reklama
Kouzlo šípků: Poklad na konci zahrady, ze kterého nemusíte dělat jen čaj
Na podzim, když louky a stráně zčervenají drobnými plody, nastává čas šípků. Tento skromný keř je...
Rakytník – slunce a zdraví v bobulích, které můžete mít na zahradě
Když se řekne rakytník, většina lidí si vybaví oranžové bobulky, které chutnají jako citron....
Ideálním hnojivem pro muškáty je voda z vaření příloh, tedy nejlépe brambor, ale i rýže nebo…
V letních měsících mnoho oken zdobí krásné, bohaté a barevné květy muškátů. Aby kvetly plným...
Rybíz potřebuje zejména dostatek slunce, aby byla úroda na keřích bohatá
Drobné bobule červeného, černého nebo bílého rybízu patří mezi vděčné plody většiny zahrádek v...
Maliny jako nikdy předtím: Droždí je zdrojem cenných vitamínů a minerálů
Pěstování malin není nijak zvlášť složité, samotný keř je spíše potřeba regulovat, protože se po...
Zahradní trik pro bohatou úrodu: Sázení kvetoucích rostlin mezi zeleninu
Kdo by se při pohledu na zahradu nechtěl radovat z bohaté úrody! Každý rok se začátkem...
Základem úspěšné a bohaté sklizně je správná práce s prostorem
Velikost sklizně z plodinové zahrádky zpravidla závisí především na tom, jaký přístup k péči o ni...
Obří a sladký rybíz? Velmi dobrých výsledků dosáhnete prostřednictvím doma vyrobených hnojiv
Rybíz je v tuzemsku velmi oblíbeným bobulovým ovocem s tradiční kyselou chutí a spoustou vitamínů...
Brambory, které vás zasytí: Použijte zelené hnojivo
Každá správná zahrádka se neobejde bez záhonku brambor. Domácí brambory jsou plné chuti a...
Melouny sladké jako cukr: Oblíbeným hnojivem je kopřivová jícha
Meloun nepatří právě mezi tradiční ovoce dopěstovávané v tuzemsku, jelikož se v podstatě jedná o...
Cibule bez chorob a obří velikosti: Použijte jako hnojivo kopřivovou jíchu
Pěstování cibule má v tuzemsku dlouholetou tradici, jelikož se jedná o surovinu používanou v naší...
Řadu velmi účinných hnojiv je možné vyrobit z běžných domácích surovin
Rostliny na zahradě nebo balkóně potřebují pro správný růst a bohatou úrodu dostatek živin, které...
Obří a sladké jahody? Důležitým aspektem péče o jahody je bohatá zálivka
Pěstovat jahody můžete prakticky kdekoliv – na zahradě, balkoně nebo třeba na okenním parapetu...
Možná jste zmeškali
Všechny cesty vedou do Říma. Zdá se, že za starého Říma šlo stavění…
Antičtí Římané byli skutečnými mistry ve stavbě silnic a dálnic. Hustá síť komunikací měřila více než 400 000 km a propojovala 113 římských provincií. Některé cesty a silniční mosty se dochovaly dodnes a slouží jako turistické atrakce.
Doopravdy my lidé pocházíme z opic?
Člověk je v mnoha směrech opicím podobný. Tato podobnost lidi a vědce fascinuje už od nepaměti. Vznikl ale člověk opravdu z opice? Kdy a jak? Na tyto a další otázky vám přinese odpovědi následující článek.
Co by se mohlo stát, kdybyste uvízli v bažině?
Filmová produkce nás někdy nutí zapřemýšlet nad tím, jestli je reálně vůbec možné zmizet až po bradu v bažině nebo v pohyblivém písku a takřka zápasit o holý život. Mají bažiny a pohyblivé písky opravdu schopnost zabíjet? Pojďme se na tuto problematiku, která vám možná nedá spát, podívat zblízka.
Silně páchnoucí vysoké drdoly Eskymaček: Styling i mytí vlastní močí,…
"Vlasy Eskymáků jsou černé jako havran a nepoddajné, asi jako jemná koňská hříva. U pohanských Eskymáků, s nimiž se na východním pobřeží (Grónska – pozn.) setkali, si dokonce ani muži nestříhají vlasy; odhrnují je z obličeje pomocí šňůrky nebo kroužku."
Charles Darwin byl geniální objevitel. Jeho teorie změnily svět, ale…
140 let po své smrti má Darwin stále mnohé nepřátele. Vědecký svět mu však navždy bude vděčný za jeho odvahu postavit se zažitému stereotypu a za odstartování teorie evoluce a zároveň revoluce ve vědě.
Sfinga jako duchovní strážkyně mrtvých. Majestátní sochy postupně…
Záhadné sfingy patří dodnes k bytostem, o jejichž původu se vedou vášnivé diskuze a dohady. Co víme o jejich původu a co nám tato stvoření mající původ ve starověkém Egyptě zatím úspěšně tají?
Mrazivé paranormální příběhy stromů smrti
Stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolest, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám ve své knize Tajný život stromů dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti
Vědci se neshodnou, zda by mohla 5000 let stará hvězdná mapa být…
Jednou ze současných největších záhad je kámen Cochno v západním Durbantoshiru ve Skotsku. Nejde o obyčejný kámen, neboť jeho povrch je pokrytý spoustou spirál, geometrických designů a dalších složitých obrazců a vzorců.
Josif Vissarionovič Stalin byl dlouhé roky diktátorem ve své zemi.…
Čtyři děti, čtyři tragédie. Vše, čeho se tyran dotkne, se promění v tragédii, včetně jeho rodiny a dětí. Synové Jakov, Vasilij a dcera Světlana byly Stalinovy děti z manželství, ke kterým přibyl adoptovaný syn Artem.
Maxmilián I. označil syfilis jako trest od boha. Lidé trpěli
Doteď není jasné, odkud se pohlavně přenosná nemoc syfilis vlastně vzala. Existují však dvě hypotézy, z nichž jedna tvrdí, že tuto příšernou, odpudivou a v konečných fázích i smrtelnou nemoc přivlekl objevitel Kryštof Kolumbus z Ameriky. Druhá hypotéza má za to, že tato nemoc existovala ve starém světě už dřív, jen nebyla ještě tolik rozšířená.
Reklama