Češi vyvážejí polykarbonátové skleníky na smetiště. Našli hezčí a trvanlivější variantu
Foto: Pexels
4 min
Skleník se nekupuje na jednu sezónu. Teprve po několika letech v dešti, mrazu a letním žáru je vidět, který materiál dělá majiteli radost a který mu přidává práci. Samotná cena na štítku proto rozhodnutí nevyřeší. Mnohem užitečnější je zeptat se, jak bude skleník vypadat za pět nebo deset let.
Reklama
Co se s deskami děje po pár letech
Polykarbonát se obvykle nerozpadne ze dne na den. Změny přicházejí pozvolna: průhlednost klesá, povrch se zašpiní a u některých desek se objeví zákal. Nejvíc to bývá znát u levnějších materiálů. Majitel si toho všimne zpravidla ve chvíli, kdy vedle sebe uvidí nové a staré desky, nebo při pravidelném čištění. Do skleníku pak proniká o něco méně světla, než když stál nový.
Kvalitnější desky mívají UV ochranu, jednostrannou či oboustrannou, která výrazně zpomaluje žloutnutí a křehnutí. Počítat se ale vyplatí i tak s tím, že výplň jednou možná přijde na výměnu. Kdy to bude, závisí na kvalitě materiálu, na podmínkách na zahradě i na údržbě. Konstrukce přitom často zůstane použitelná i tehdy, když desky potřebují obnovu.
Polykarbonát má přitom řadu důvodů, proč je tak oblíbený. Je lehký, snadno se s ním pracuje a řada modelů se dá postavit bez velkých zkušeností. Hodí se pro ty, kdo chtějí začít pěstovat bez vysoké investice. Je také odolnější proti nárazům než běžné sklo, což ocení každý po krupobití nebo po nešťastném úderu při práci na zahradě. Zda skleník vydrží silný vítr, ovšem závisí i na pevnosti konstrukce, uchycení desek a pevném ukotvení.
Dutinkový polykarbonát navíc lépe drží teplo než jednoduché sklo. Pěstitelé to oceňují hlavně v chladnějších dnech na jaře a na podzim, kdy chtějí skleník využít co nejdéle.
Sklo: materiál, který stárne jinak
Skleněné skleníky stojí na zahradách celá desetiletí. Jejich hlavní předností je výborná propustnost světla a dlouhá životnost materiálu. Pokud sklo zůstane celé a čisté, jeho průhlednost se věkem zásadně nemění. Právě tahle stálost vede mnohé pěstitele ke sklu navzdory vyšší pořizovací ceně. U dobře udržovaného skleníku není nutné měnit celou výplň jen proto, že má za sebou pár sezón.
Sklo působí také tradičně a čistě a na zahradě se lépe hodí k záhonům i dalším stavbám. Kdo skleník vnímá jako trvalou součást pozemku, tomu na vzhledu záleží skoro stejně jako na praktickém využití. Polykarbonát vypadá funkčně, jenže zašpinění nebo zakalení desek bývá vidět a může vadit, i když skleník dál plní svou práci.
Slabinou skla je křehkost. Při silném nárazu nebo krupobití se může poškodit a rozbitá tabule se musí vyměnit. Moderní skleníky proto často používají kalené bezpečnostní sklo (ESG), které snáší nárazy i kroupy mnohem lépe než běžné sklo. Počítat je třeba i s vyšší hmotností: konstrukce musí být odpovídající a stavba či pozdější oprava bývají náročnější než u lehkých desek.
Další rozdíl se týká tepla. Jednoduché sklo izoluje hůře než dutinkový polykarbonát. U vytápěného skleníku se to může projevit na nákladech, u nevytápěného je dobré s tím počítat při plánování pěstování v chladnějších měsících.
Jeden nejlepší skleník neexistuje
Polykarbonát sedne tomu, kdo hledá dostupnou stavbu s lehkými výplněmi, dobrou odolností proti nárazům a příznivou izolací, a smíří se s postupným stárnutím desek. Sklo je vhodné pro pěstitele, který dává přednost vysoké propustnosti světla, dlouhé životnosti výplně a tradičnímu vzhledu, a počítá s křehkostí, vyšší hmotností a slabší tepelnou izolací.
Před koupí pomůže odpovědět si na pár otázek: jak dlouho chcete skleník používat, zda ho budete vytápět, kolik práce a peněz chcete věnovat údržbě a zda stojí na chráněném místě, nebo na větru a v nepřízni počasí. Dobře zvolený skleník nemusí být nejdražší ani z materiálu, který je zrovna v módě. Má odpovídat zahradě a způsobu pěstování. A pokud ten váš spolehlivě slouží, rozdílná vlastnost jiného materiálu ještě není důvod k výměně. Co by rozhodlo u vás?
