Mladší ročníky už se nebudou dožívat sta let
Ze všech stran jsme bombardováni vizemi, kterak bude svět plný stoletých lidí. Jenže vědci...
Meziválečná česká dětská literatura zažívá nebývalý boom. První vydání Dášeňky nebo Ferdy Mravence se prodávají za statisíce. Co ale rozhoduje o tom, zda máte v ruce poklad, nebo jen hezkou vzpomínku?
Plastová okna byla dlouhá léta jasnou volbou pro většinu stavebníků. Dnes se však stále více lidí obrací k hliníkovým rámům, které slibují mnohem delší životnost, minimální údržbu a moderní vzhled.
Archeologové v Německu našli kostru muže s amuletem u brady. Teprve moderní technologie odhalila 18 řádků textu, který přepisuje dějiny křesťanské víry ve střední Evropě.
Neděle odpoledne. Máte nohy na gauči a hledáte film, který vás vtáhne do světa, kde syntetizátory duní hlasitěji než rodiče a láska bolí víc než facka od místního rváče. Jeden z nejúspěšnějších československých hudebních filmů osmdesátek se vrací a dodnes dokáže rozproudit krev v žilách.
Polský motorkář prohledával hromady kovového šrotu v naději, že objeví součástky na svůj pekelný stroj. Místo toho narazil na železnou puklici z válečnického štítu, uvnitř které odpočívaly ostatky germánského bojovníka.
Čtvrtek večer. Pracovní týden se pomalu chýlí ke konci a vy si zasloužíte odpočinek u filmu, který vás rozesměje i dojme zároveň. Představte si snímek s hvězdným obsazením, rozpočtem přes 60 milionů korun a příběhem, který mistrně balancuje mezi absurdním humorem a lidským dramatem.
Pátek je den, kdy chcete jen vypnout, zapomenout na pracovní starosti a užít si klid. Jenže co když vás čeká rodinná oslava a vy máte tajemství, které nesmí nikdo odhalit? Přesně v takové situaci se ocitne hrdina zítřejšího večera. Zvolí nejjednodušší cestu – předstírá nemoc.
Myslíte, že o vašem mozku rozhodne až důchod? Omyl. Už kolem padesátky stavíte základy budoucí paměti. Tři nenápadné hrozby dokážou ukrást až třináct let jasné mysli.
Bylo to v listopadu 1997. Babička zemřela rok předtím a já jsem chodila na hřbitov pravidelně. Ten den tam ale ležely růže, které jsem tam nepoložila já. Čerstvé, drahé, vázané stuhou. A lístek s iniciálami, které mi nic neříkaly. Začala jsem pátrat a odkryla jsem tajemství, které babička vzala s sebou do hrobu.
Když jsem Martinovi navrhla manželskou smlouvu, myslela jsem, že jde o běžnou formalitu. Místo pochopení přišlo ledové mlčení, zrušená svatba a otázka, která mě pronásleduje dodnes: Byla jsem sobecká, nebo jen opatrná?