Sfinga jako duchovní strážkyně mrtvých. Majestátní sochy postupně odkrývají svá tajemství

Význam sfingy pro různé národy se liší

Sfinga je nejčastěji vyobrazována jako tvor s tělem lva a hlavou člověka. V závislosti na různých kulturách se pak liší v drobných detailech. Toto bájné stvoření není součástí výhradně a pouze egyptského náboženství, ale objevuje se také v řecké, či dokonce asijské mytologii. Z Egypta byla sfinga importována do Asie i Řecka kolem 15. až 16. století př. n. l. Oproti egyptskému vzoru měla asijská sfinga orlí křídla, často byla ženského pohlaví a na vyobrazeních často seděla na hrbu s jednou zdviženou tlapou.

V řeckých tradicích měla sfinga také křídla a hadí ocas – v legendách požírá všechny pocestné, kteří nejsou schopni odpovědět na její hádanku.

Ve starověkém Egyptě byla sfinga duchovním strážcem. Zpravila byla mužského pohlaví, jelikož se měla podobat faraonovi. Proto často také nesla podobnou pokrývku hlavy jako egyptští panovníci. Sochy sfing byly často součástí hrobek a chrámových komplexů. Chrámy v Luxoru a Karnaku například spojuje takzvaná Alej sfing lemovaná sochami po obou stranách. Tato trasa má délku přibližně dva kilometry.

Kromě mužských sfing však existují také sfingy s podobiznou faraonky Hatšepsut, například žulová socha v Metropolitním muzeu umění v New Yorku či velká alabastrová sfinga v egyptské Memfidě.

Přečtěte si také

Newton si myslel, že v egyptských pyramidách je skryto tajemství apokalypsy

12. 3. 2023

Velká sfinga v Gíze

Pravděpodobně nejznámějším exemplářem sochy sfingy je Velká sfinga v Gíze. Její stáří se odhaduje na zhruba 4 500 let, přičemž stráží samotnou Velkou pyramidu. Socha měří na délku 73 metrů a na výšku 20 metrů a je jedním z největších monumentů na světě. Je také jednou z nejlépe rozpoznatelných památek starých Egypťanů, ačkoli o původu a historii této kolosální stavby se stále vedou diskuze. Podle nejrozšířenější a nejpřijatelnější teorie o Velké sfinze byla socha vztyčena pro faraona Rachefa (asi 2603–2578 př. n. l.).

Hieroglyfické texty naznačují, že Rachefův otec Chufu dal postavit přímo Velkou pyramidu, nejstarší a největší ze tří pyramid v Gíze. Když se jeho syn stal faraonem, postavil vedle pyramidy svého otce vlastní pyramidu. Rachefova pyramida je sice o něco menší než Velká pyramida, je však obklopena propracovanějším komplexem budov včetně právě Velké sfingy, ale také dalších významných soch.

Teorie o původu Velké sfingy

V průběhu let předložili badatelé mnoho teorií o samotném původu Velké sfingy. Ačkoliv byla většina z nich později egyptology vyvrácena, přesvědčení o jejich pravdě zůstává v řadě odborníků i dnes. Některé teorie například naznačují, že tvář sfingy se až nápadně podobá Rachefovi, a faraon v soše tak zvěčnil svou podobu. Podle jiných teorií pak má socha zobrazovat Amenemheta II., a to na základě stylu pruhů na pokrývce hlavy sfingy. V řadě odborných kruhů také kolují dohady o tom, že Velká sfinga je mnohem starší, než se obecně soudí. Na vině může být eroze způsobena vodou. Podle této úvahy by tak Velká sfinga mohla být stará až 10 000 let.

Velké tajemství sfingy

Přestože již bylo několikrát potvrzeno, že Velká sfinga byla s největší pravděpodobností postavena zhruba 2 500 let př. n. l., stále ještě zdaleka nevydala veškerá tajemství. Záhadou tak například zůstává samotné slovo sfinga. To totiž pochází z řečtiny a vzniklo mnoho staletí po postavení Velké sfingy v Gíze. Jak tedy Egypťané tato bájná zvířata pojmenovali?

Podobně pak také není jednoznačně jasný náboženský význam soch. Neví se, zdali byly ve starém Egyptě uctívány, nebo zkrátka pouze sloužily jako symboly strážců duchovna, a další význam jim nebyl přikládán.

Je zřejmé, že tato mýtická stvoření stále ještě neodhalila všechna svá tajemství. Naštěstí se však o nich dozvídáme stále více informací, a je tak možné, že se v budoucnu dočkáme jasného a jednoznačného vysvětlení původu sfing a jejich významu nejen pro staroegyptský národ, ale také pro národy, které se jimi v bájích a pověstech inspirovaly.