Doopravdy my lidé pocházíme z opic?

Doopravdy my lidé pocházíme z opic?

Foto: David Bokuchava / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Člověk je v mnoha směrech opicím podobný. Tato podobnost lidi a vědce fascinuje už od nepaměti. Vznikl ale člověk opravdu z opice? Kdy a jak? Na tyto a další otázky vám přinese odpovědi následující článek.

Reklama
Obsah článku
  1. Dvě teorie o vzniku člověka
  2. Člověk, opice a jejich společní předkové
  3. Člověk a jeho podobnost se šimpanzem
  4. Kontroverzní teorie: Člověk jako druhý orangutan?
  5. Z opice člověk? Kdy a jak?
  6. Společný předek je krysa?

Dvě teorie o vzniku člověka

Mezi dvě základní teorie o vzniku člověka patří teorie kreacionistická a evoluční. Zatímco ta první tvrdí, že člověka stvořil Bůh, ta druhá pracuje s teorií, že člověk vznikl postupným vývojem z jiných živočichů. V případě evoluce se jedná o dlouhodobý proces, v průběhu něhož postupně a samovolně dochází ke změnám, diverzifikaci. Nás bude nyní evoluce zajímat především proto, abychom zjistili, z jakého živočišného druhu se vyvinul člověk. Byla předchůdcem člověka opice či nikoliv?

Člověk, opice a jejich společní předkové

Pokud se domníváte, že člověk vznikl z opice, tak jak je známe dnes, tak se pletete. Vhodnější by bylo říci, že člověk je vlastně jednou takovou opicí a společně s opicemi má společné předky. Tito předci opic a lidí jsou zcela jiný druh než dnešní opice a než člověk, ale mají charakteristické znaky lidoopů (široká hruď, mláďata silně závislá na matce, jsou inteligentní, mají dlouhé přední končetiny).

Pokud chceme celou problematiku trochu zjednodušit, můžeme říci, že na počátku vývoje člověka a dnešních opic byla jedna velká skupina předků. Z té se postupně vždy oddělila nějaká skupina a ta se vyvíjela trochu jinak než skupina jiná. Postupně se oddělilo více skupin, a proto se dnes liší například orangutan od gorily a člověk od šimpanze.

Člověk a jeho podobnost se šimpanzem

Člověk a šimpanz mají téměř shodnou genetickou výbavu.  Lidé a šimpanzi však mají aktivní a méně aktivní geny. Proto lze mezi lidmi a šimpanzy lze nalézt obrovské rozdíly, a to například v čichových schopnostech. Člověk mnohem hůře, než šimpanz cítí, dokáže však například zase mluvit. Nutné je také poznamenat, že rozhodující nejsou jen geny, ale i prostředí. 

Kontroverzní teorie: Člověk jako druhý orangutan?

Kontroverzní studie (Ale Jeffreyho Schwarze z University of Pittsburgh a Johna Grehana z newyorského Buffalo Museum of Science) přišla s tvrzením, že nejbližším příbuzným člověka není šimpanz, ale orangutan.

Tato teorie pracuje s předpokladem, že kdysi dávno žil jakýsi "praorangutan", ze kterého se vyvinuly další druhy lidoopů. Pak "praorangutani" vyhynuli a z druhů, které se z nich vyvinuly vznikl jednak člověk (v oblasti Afriky) a pak také dnešní orangutan (oblast Asie). 

Oba vědci uvádějí, že anatomická podobnost mezi lidmi a orangutany je velká a nevadí prý, že DNA orangutanů není tak podobná té lidské jako DNA šimpanzů či goril. Pro svou teorii o podobnosti člověka a orangutana však vědci v řadách odborníků prozatím nenacházejí velké pochopení. 

Z opice člověk? Kdy a jak?

První opice se vyskytovali asi před dvaceti miliony let, "lidé" asi před sedmi miliony lety. Kdy a jak se ale z opice stal člověk? V roce 2008 byly v jeskyni v Africe nalezeny dvě kostry neznámého druhu. Tento druh byl později nazván Australopithecus sediba. Australopithecus sediba měl relativně malý mozek, byl menšího vzrůstu. Hodně času strávil lezením po stromech, ale dost možná i používal jednoduché nástroje. 

Specifický byl tento druh tím, že se podobal jak opici, tak člověku. A tak byl Australopithecus sediba označen jako vývojový mezičlánek mezi prvními lidmi a jejich opičími předchůdci. (Vědci se stále nemohou shodnout, zda druh Australopithecus sediba už neoznačovat jako Homo.) 

Je důležité říci, že celou evoluční linii člověka stále neznáme. Je třeba dále bádat. Bohužel z mnoha koster z tohoto dávného období se nachází doslova úlomky. Bádání je tudíž komplikované.

Společný předek je krysa?

Podle serveru časopisu Acta Palaeontologica Polonica byl předkem všech živočichů malý savec. Tento noční tvor pojmenovaný Durlstotherim newmani žil před 145 miliony let. Připomínal velkou krysu. Podle zubů tohoto živočicha vědci došli k názoru, že se jednalo o prvního ze všech známých savců. První druh, který vede ke vzniku lidí.

Reklama

Možná jste zmeškali

Giuseppe Morello, první americký šéf šéfů. Znetvoření na pravé ruce mu pomáhalo vyvolat strach

Giuseppe Morello, první americký šéf šéfů. Znetvoření na pravé ruce…

Giuseppe Morello, známý jako „Starý lišák“, byl jedním z nejvýznamnějších bossů v historii americké mafie. Založil mafiánskou rodinu Morello (nyní Genovese), která je dodnes jednou z pěti nejvlivnějších mafiánských rodin v New Yorku a New Jersey. 

Někdy je lepší nenechat si věštit budoucnost. Kdyby v Oidipově příběhu nevystupovaly věštkyně, mohl být jeho příběh o poznání méně tragický

Někdy je lepší nenechat si věštit budoucnost. Kdyby v Oidipově…

Oidipus, syn krále a královny Théb Laia a Jokasty, je nešťastným hrdinou jedné z nejznámějších legend ve starořecké mytologii. Díky jeho příběhu dnes máme v psychologii dobře známý pojem Oidipův komplex.

White Star Line: Příběh společnosti, která stojí za stavbou Titaniku a dalších legendárních lodí

White Star Line: Příběh společnosti, která stojí za stavbou Titaniku…

Historie plavební společnosti White Star Line se začala psát již v polovině 19. století. Od té doby se firmě podařilo spustit na vodu celou řadu plavidel, která se nesmazatelně zapsala do naší historie.

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku? Možná vás vědecké posouzení překvapí

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku?…

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku? Pravděpodobně nemohl. V hypotetickém scénáři byste měli potíže najít většího nebo nebezpečnějšího středověkého nepřítele, kterému by římské legie Julia Caesara čelily než francouzské síly, které vyhrály stoletou válku.

Fritz Haber, vynalezl Cyklon B a získal Nobelovu cenu za chemii. Použití Cyklonu B v plynových komorách nebyl jeho nápad

Fritz Haber, vynalezl Cyklon B a získal Nobelovu cenu za chemii.…

Za syntézu amoniaku z vodíku a dusíku získal Fritz Haber v roce 1918 Nobelovu cenu za chemii. Přesto však zůstala jeho pověst navždy pošramocena kvůli asociaci s výrobou nechvalně proslulého Cyklonu B, který byl později hojně využíván hlavně nacisty.

Těžký Gustav - miláček Adolfa Hitlera. Na jeho obsluhu bylo potřeba až 500 vojáků

Těžký Gustav - miláček Adolfa Hitlera. Na jeho obsluhu bylo potřeba…

Těžký Gustav byl osobním projektem Adolfa Hitlera, který demonstroval sílu a velikost Třetí říše. Hitler tuto zbraň miloval, i když v konečném důsledku nebyla vůbec potřeba.

52 milionů let stará kostra netopýra neznámého druhu je nejstarší, která byla kdy nalezena

52 milionů let stará kostra netopýra neznámého druhu je nejstarší,…

Nejenom, že se jedná o nejstarší dochovanou fosilii netopýra. 52 milionů let staré kostry nalezené ve známém jezeře u Green River mají představovat nový, ještě neobjevený netopýří druh.

Promiskuitní chování starých Slovanů bylo běžné. Realita se výrazně lišila od jejich počestné pověsti

Promiskuitní chování starých Slovanů bylo běžné. Realita se výrazně…

Objevte fascinující svět starých Slovanů, kde promiskuitní normy koexistovaly s přísnými tresty za cizoložství a kde křesťanství budovalo svůj morální řád vedle unikátních kulturních zvyklostí a sexuálních norem. V různých regionech slovanského světa se odrážejí pestré a často paradoxní přístupy k sexualitě a manželství.

TOP 5 největších hadů, kteří kdy žili

TOP 5 největších hadů, kteří kdy žili

V České republice se, kromě zoologických zahrad, s velkými hady příliš nesetkáváme. Po světě se jich ale plazí tisíce. Tisíce hadů dosahujících délky až deset metrů si rozhodně nepřejete potkat.

Ptáci dokáží migrovat desetitisíce kilometrů. Tajemství jejich špičkové navigace spočívá především v magnetickém poli

Ptáci dokáží migrovat desetitisíce kilometrů. Tajemství jejich…

Jak stěhovaví ptáci vědí, kam letí? Některé z jejich navigačních nástrojů jsou lidem dobře známé, zatímco jiné fascinující signály teprve poznáváme. Pojďme se nyní ponořit do tajů velkých hejn migrujících ptáků, a poodhalit tak tuto velkou navigační záhadu.

Doporučené články

Ulice: Anketa o nejsympatičtější dámu 21. sezóny má vítězku. Víme, co ji čeká

Ulice: Anketa o nejsympatičtější dámu 21. sezóny má vítězku. Víme, co ji čeká

Prodavačku z Chalupářů znal téměř každý, její jméno málokdo

Prodavačku z Chalupářů znal téměř každý, její jméno málokdo

V pondělí ve 21:40 se v Česku zastaví čas. Nova Cinema nasazuje horor, kvůli kterému už nevezmete telefon do ruky

V pondělí ve 21:40 se v Česku zastaví čas. Nova Cinema nasazuje horor, kvůli kterému už nevezmete telefon do ruky

Mladý herec z Ulice a influencer má novou lásku. Našel ji na farmě

Mladý herec z Ulice a influencer má novou lásku. Našel ji na farmě

Ukázal, jak Češi na konci války bez milosti rabovali. Kachyňův film rozzuřil cenzuru

Ukázal, jak Češi na konci války bez milosti rabovali. Kachyňův film rozzuřil cenzuru

Reklama