Kdo má v kuchyni tuto starou formu na bábovku, ať ji co nejrychleji prodá. Sběratelé nabízejí 5000 Kč
Foto: Unsplash
3 min
Možná ji máte dodnes na chalupě, v bedně na půdě nebo v kredenci po prababičce a ani netušíte, že sběratelé po takových kouscích pátrají po celé republice. Řeč je o pečicí formě na bábovku.
Reklama
Bábovka byla symbolem pohostinnosti. Když přišla návštěva, babička vyklopila z formy zlatavý hřebínek poprášený moučkovým cukrem a bylo jasné, že je v domě dobře. Formy se přitom nikdy nevyhazovaly. Dědily se, půjčovaly sousedkám a často putovaly z rodiny do rodiny celé generace. Právě proto se z nich dnes stávají malé poklady.
Od pasířských mistrů ke slavným značkám
Příběh bábovkových forem je přehlídkou zlatých českých ručiček. V 19. století je kovářští a pasířští mistři tepali z těžké mědi a zevnitř je pečlivě cínovali, aby těsto nepřišlo do styku s kovem. Každý kus byl trochu jiný, nesl stopy kladívka a znal ruku svého tvůrce. S nástupem průmyslové výroby převzaly štafetu smaltovny a slévárny. Vznikaly litinové formy s hlubokým reliéfem a po celých Čechách zároveň voněly hrnčířské dílny, z nichž vycházela glazovaná keramika s barevnými polevami.
Tehdy, v 70. a 80. letech v ČSSR, stála lehká hliníková nebo plechová forma pár korun československých a pořídil si ji prakticky každý. Právě tyto masové kousky jsou dnes nejběžnější. Jenže mezi nimi se občas ukrývá cosi mnohem starého a vzácnějšího.
Detektivka z půdy: Jak poznat skutečný unikát
Pro sběratele je svatým grálem především ručně tepaná měděná forma s původním cínováním, těžká litina se složitými barokními motivy a figurální keramika. Pokud vaše forma připomíná rybu, raka, prasátko nebo spící miminko, může jít o opravdový skvost. Otočte ji a hledejte značky výrobce, razítka nebo ruční signatury. Všímejte si také váhy: staré kusy jsou znatelně těžší než pozdější sériovka.
Jednu věc ale nikdy nedělejte: neomílejte starou formu drátěnkou do lesku. Jak varuje odborný znalec starožitností: „Obyčejné hliníkové a plechové bábovky z dob ČSSR sběratelskou hodnotu nemají, na trhu je jich přebytek. Sběratele zajímají výhradně ruční práce z 19. století, typicky těžká tepaná měď s cínovou vrstvou nebo figurální keramika. Zásadní je také stav; pokud laik formu vydrhne drátěnkou do lesku, zničí patinu a předmět znehodnotí.“ Patina tedy není špína, ale svědectví o stáří, které sběratelé milují.
Kolik to dnes stojí a kde prodávat
Rozdíly v cenách jsou obrovské. Běžná hliníková bábovka z roku 1975 se dnes prodává zhruba za 100 až 300 korun, většinou jako retro dekorace. Vzácná figurální keramika nebo stará měděná forma ve slušném stavu ale na aukcích dosahuje 1 500 až 5 000 korun, a výjimečné kusy s doloženým původem mohou cenu ještě překonat. Nejlépe se prodávají přes specializované aukční síně nebo ověřené sběratelské portály, například Aukro.cz, kde si můžete ceny podobných kusů předem ověřit.
Ať už vaše forma stojí dvě stovky, nebo pár tisíc, nese v sobě vůni dětství, babiččiny ruce a nedělní pohodu, kterou žádná cena nespočítá. Zkuste se tedy podívat do skříněk, na půdu i do sklepa. Možná tam dřímá poklad, na který čeká nový domov, nebo prostě forma, ve které si upečete další nedělní bábovku tak, jak se to dělalo vždycky.
