Zemědělec na poli na Opavsku našel 3 000 let starý zlatý diadém. Myslel si, že jde o zmačkanou plechovku
Když zemědělec z Opavska kontroloval pole po sklizni cukrové řepy, všiml si zvláštního předmětu. Byl pokroucený, špinavý od hlíny a na první pohled připomínal obyčejnou zmačkanou plechovku. Ve skutečnosti šlo o zlatý šperk z doby bronzové.
K mimořádnému objevu došlo koncem září 2022 v Opavě-Kateřinkách na severním okraji města. Soukromý zemědělec, který si nepřál zveřejnit své jméno, nález oznámil archeologům. Konkrétně kontaktoval Jiřího Juchelku, vedoucího oddělení archeologie Slezského zemského muzea v Opavě. Ten ho nejprve požádal o fotografii. Při pohledu na ni pojal podezření, že by mohlo jít o mimořádně cenný předmět.
Zlatý plíšek přežil opakované přejezdy zemědělských strojů
Před archeology se objevil tenký zlatý plát, který byl silně pokroucený. Nálezce ho už před předáním do muzea očistil, takže nebylo možné provést všechny analýzy původního nánosu hlíny. Přesto se podařilo zjistit jeho složení i pravděpodobný účel.
První představa byla, že jde o diadém, tedy ozdobu hlavy. Odborníci ale později začali pochybovat. Předmět totiž měřil přibližně 50 centimetrů na délku a 9 centimetrů na šířku. Archeologové proto zvažovali, zda nešlo spíše o ozdobnou část pravěkého koženého opasku.
Při dalším zkoumání se však vrátili k původní interpretaci. Výzkum odborníků ze Slezského zemského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd ČR potvrdil, že se jednalo o ozdobu hlavy z mladší doby bronzové.
Její hmotnost činí 56,5 gramu. Analýza ukázala, že materiál obsahuje přibližně 85 procent zlata, 14 procent stříbra a jedno procento mědi. Povrch zdobí vybíjené soustředné kružnice. Na kratších koncích jsou růžicovité ozdobné prvky, které sloužily k upevnění.
Archeolog Jiří Juchelka upozornil také na neuvěřitelně dobrý stav předmětu. Podle jeho odhadu mohl být během zemědělských prací mnohokrát zasažen pluhem, přesto se zachoval téměř celý.
Podobný šperk se našel také v Polsku
Opavský nález je výjimečný nejen svou zachovalostí. Archeologové totiž upozornili na velmi podobný předmět, který byl objeven v polských Krzanowicích v 80. letech minulého století.
Polský šperk se bohužel nedochoval. Odborníci mají k dispozici pouze jeho dokumentaci. Přesto je z ní patrné, že oba předměty mají téměř totožné rozměry a velmi podobnou výzdobu. Archeologové proto začali spekulovat, zda nemohly pocházet ze stejné slezské výrobní oblasti.
Kdo takovou ozdobu nosil?
Vyrobit podobný šperk před 3 tisíci lety nebylo jednoduché. Zpracování zlata vyžadovalo značnou řemeslnou zručnost a zkušenosti. Navíc nešlo o běžnou ozdobu, kterou by si mohl dovolit každý obyvatel tehdejší společnosti.
Podle archeologů předmět patřil člověku z vyšší společenské vrstvy. Kdo přesně ho nosil, zda šlo o muže, nebo ženu, se ale určit nepodařilo. Stejně tak není jasné, kde byl vyroben a jak se dostal na místo, kde ho po tisíciletích vyorala zemědělská technika.
Nález se stal součástí sbírek Muzea v Bruntále, kam ho svěřil Moravskoslezský kraj. Pro archeology představuje mimořádně důležitý doklad řemeslné úrovně a společenských rozdílů v době bronzové. A pro zemědělce, který v něm původně viděl jen obyčejnou pokroucenou plechovku, šlo o náhodný objev, na jaký se nezapomíná.