Obří kamenné pasti v poušti jsou staré 9000 let. Lidé do nich chytali celá stáda najednou
V pouštích Blízkého východu se nacházejí obrovské kamenné stavby, které při pohledu z výšky připomínají papírové draky. Ve skutečnosti jde o důmyslné lovecké systémy. Archeologové o nich vědí už desítky let, jejich přesné stáří však zůstávalo předmětem debat.
Pouštní draci byli dlouho záhadou
Tyto zvláštní stavby dostaly anglické označení desert kites, tedy pouštní draci. Jejich pojmenování souvisí s jejich vzhledem na leteckých fotografiích. Tvoří je dlouhé kamenné zdi, které se postupně sbíhají k uzavřenému prostoru.
Nejde přitom o drobné stavby. V jihovýchodním Jordánsku archeologové zmapovali například řetězec devíti takových útvarů, který se táhne krajinou v délce přibližně 17 kilometrů. Jednotlivé pasti mají několik vodicích linií, z nichž některé měří až 3,5 kilometru.
Jejich účel byl dlouho vědeckou záhadou. Dnes už odborníci vědí, že šlo o zařízení určená k hromadnému lovu divokých zvířat. Dlouhé kamenné zdi fungovaly jako vodítka. Lovci s jejich pomocí naháněli stáda do stále užšího prostoru, odkud už zvířata neměla snadnou cestu ven.
Důmyslně vyhloubené jámy
Zásadní část konstrukce se skrývá v místech, kde se kamenné linie sbíhají. Archeologové zde nacházeli kruhové objekty, jejichž funkce nebyla zcela jasná. Některé starší interpretace předpokládaly, že mohlo jít o úkryty nebo pomocné prostory.
Výzkum však ukázal něco jiného. Kruhové objekty byly ve skutečnosti hluboké jámy, které sloužily jako pasti. Při vykopávkách vědci zjistili, že dosahovaly hloubky přibližně 1,4 až 1,8 metru. Jejich stěny byly zpevněné kamenem.
Zvířata, která lovci nahnali mezi vodicí zdi, se tak dostala do místa, ze kterého už nemohla snadno uniknout. Celý systém byl promyšlený tak, aby lidé nemuseli každé zvíře pronásledovat a chytat jednotlivě. Do těchto důmyslných pastí mohli nahnat celé stádo najednou.
Dvakrát starší než pyramidy
V únoru 2026 vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences studie, která konečně odhalila skutečné stáří pouštních draků.
Radiokarbonové datování ukázalo, že stavby vznikly v období pozdního předkeramického neolitu B, konkrétně ve druhé polovině 8. tisíciletí před naším letopočtem. Nejpravděpodobnější období jejich výstavby tedy spadá přibližně mezi roky 8000 až 7000 př. n. l.
To znamená, že jsou staré zhruba 9000 let. Pro srovnání, nejznámější egyptské pyramidy v Gíze vznikaly až kolem roku 2600 př. n. l. Pouštní lovecké systémy jsou tedy o více než 4 tisíce let starší.
Společnost vyspělejší, než se myslelo
Výsledek zcela mění zaběhanou představu o schopnostech tehdejších obyvatel pouštních oblastí. Stavba tak rozsáhlých loveckých zařízení vyžadovala plánování i znalost terénu a chování zvířat. Lidé museli vědět, kudy stáda procházejí, jak je nasměrovat a kam umístit jednotlivé části pasti.
Podle autorů studie je pravděpodobné, že tyto systémy budovaly místní skupiny lovců a sběračů. Jejich existence tak ukazuje, že i společnosti, které ještě nebyly založeny na zemědělství a chovu domácích zvířat, dokázaly vytvářet rozsáhlé a technicky promyšlené stavby.
Pouštní draci navíc nebyli krátkodobým experimentem. Podobné konstrukce se v různých částech Blízkého východu používaly po tisíciletí a jejich podoba se postupně měnila. Nové datování nám umožňuje pochopit, jak se vyvíjely pravěké lovecké techniky a jak lidé dokázali organizovat společnou práci dávno před vznikem prvních velkých měst.