Posádka lodě Mary Celeste záhadně zmizela, náklad však na lodi zůstal. Událost není ani po 140 letech vysvětlena

Mary Celeste byla americká obchodní plachetnice, kterou nalezli opuštěnou roku 1872 v Atlantiku, asi 740 km od Azorských ostrovů. Jaký osud potkal její desetičlennou posádku? Pojďme spolu poodhalit jednu z největších námořních záhad.

Od svého spuštění ji provázelo neštěstí

Mary Celeste, původně Amazonka, byla obchodní brigantina postavená v roce 1861 v Novém Skotsku v Kanadě. Během první plavby zemřel její kapitán McLellan na zápal plic. Do roku 1867 byla také několikrát poškozena. Loď poté střídala majitele. V roce 1868 plachetnici koupil Američan Richard W. Haines a přejmenoval ji na Mary Celeste. Později prošla nákladnou přestavbou a zvětšením – měřila 31 metrů a měla kapacitu 282 tun. Opravenou loď koupila v roce 1872 skupina akcionářů v čele s novým kapitánem lodi Benjaminem S. Briggsem, zkušeným námořníkem. 

Vezla alkohol z New Yorku do Janova

7. listopadu 1872 opustila Mary Celeste newyorský přístav a vydala se na tisíce mil vzdálenou plavbu do italského Janova. Vezla více než 1700 sudů s alkoholem. Kromě kapitána Briggse se na ní plavila jeho manželka, jejich dvouletá dcera a sedm dalším námořníků. První dva týdny plavby byly ve znamení drsného počasí a neklidného oceánu, jinak ale vše probíhalo bez velkých komplikací. Poslední záznam byl do lodního deníku zanesen 25. listopadu, kdy se nacházeli asi 11 km od Azor. 

Našli ji opuštěnou na volném oceáně

Ve středu 4. prosince 1872 ve 13 hodin byla Mary Celeste spatřena britskou brigantinou Dei Gratia asi 1 600 kilometrů od cílového přístavu. Loď plula na volném oceánu mezi Azorskými ostrovy a břehy Portugalska. Britská posádka rychle zjistila, že není něco v pořádku, plachetnice se nevyzpytatelně pohupovala na vodě, neodpovídala na signály a její paluba byla prázdná. Po prozkoumání bylo zjištěno, že je zcela opuštěná, ale náklad zůstal kompletní.

Vyšetřování nepřineslo odpovědi

Mary Celeste byla překvapivě plně plavby schopná, převážela dostatečnou zásobu potravin a vody a zůstaly zde nedotčené také osobní věci posádky. Jedinou stopou byl jeden chybějící dlouhý člun. Část posádky Dei Gratia se s opuštěnou lodí doplavila do 1 500 km vzdáleného Gibraltaru, kde ji britské úřady podrobily vyšetřování. Nenašly se ale žádné důkazy nasvědčující cokoli mimo meze zákona. Největší pozornost si Mary Celeste vysloužila až díky povídce Arthura Conana Doyla z roku 1884. Fiktivní příběh připisuje záhadné zmizení posádky pomstychtivému bývalému otrokovi. 

Piráti, nebo záhadné síly?

Jedna z nejslavnějších námořních záhad v historii dala vzniknout mnoha teoriím, včetně vzpoury posádky, pirátského útoku, útoku obří chobotnice, záhadných silách nebo racionálnějších situacích jako dobrovolného opuštění z důvodu problémů s nákladem alkoholu. Magazín History zmiňuje, že bylo v roce 2007 provedeno rozsáhlé vyšetřování, o kterém byl následně natočen dokument „Pravdivý příběh lodi Mary Celeste“. Méně senzační a nikoli definitivní závěr však poskytl uspokojivé a logické vysvětlení situace. Na vině mohl být „vadný chronometr, rozbouřené moře a ucpané palubní čerpadlo, které vedly Briggse k tomu, aby nařídil opustit loď krátce poté, co se 25. listopadu 1872 naskytla možnost přistání.“ Osud desetičlenné posádky však dosud zůstává neobjasněn.