Portorický příkop, nejhlubší místo Atlantiku, vykazuje neobjasněnou gravitační anomálii
Foto: Pexels
4 min
Zdálo by se, že jde jen o hlubokou rýhu na dně oceánu. Portorický příkop je ale místem, které vědcům už desítky let nedává spát. Naměřili zde totiž mimořádně silnou zápornou gravitační anomálii. Jde o jednu z nejvýraznějších odchylek tohoto druhu na celé planetě.
Reklama
Gravitace je zde slabší, než by měla být
Portorický příkop se táhne podél severního pobřeží Portorika a směrem k Panenským ostrovům. V nejhlubších místech klesá mořské dno přibližně 8,4 kilometru pod hladinu. Pro představu, kdybychom na dno postavili nejvyšší horu světa Mount Everest, jeho vrchol by vyčníval necelého půl kilometru nad hladinou Atlantiku.
Samotná hloubka ale není tou největší zajímavostí. Geofyzici zde naměřili gravitační anomálii přibližně minus 380 miligalů. Taková hodnota znamená, že gravitační zrychlení je v této oblasti výrazně nižší, než odpovídá běžnému modelu Země.
Neznamená to, že by tam člověk začal létat nebo že by ho gravitace přestala držet u dna. Jde o nepatrnou odchylku měřenou velmi citlivými přístroji. V geofyzice však představuje mimořádně důležitou stopu. Prozrazuje totiž, že pod mořským dnem je rozložení hornin a hmoty jiné, než by vědci za běžných okolností očekávali.
Setkání dvou obřích desek pod oceánem
Příčina souvisí s pohybem zemské kůry. Portorický příkop leží na hranici Severoamerické a Karibské tektonické desky. Severoamerická deska se zde podsouvá pod Karibskou, přičemž jejich vzájemný pohyb není přímočarý. V části hranice se desky posouvají i vedle sebe.
Při takovém procesu se jedna deska dostává hluboko do zemského pláště. Její pohyb ovlivňuje tvar mořského dna, rozložení hornin i gravitační pole v okolí.
V roce 2005 se geolog Uri ten Brink z americké geologické služby USGS pokusil vysvětlit, proč je právě tato oblast tak neobvyklá. Podle jeho hypotézy došlo přibližně před 3,3 milionu let k náhlé změně sklonu podsouvané Severoamerické desky. Ta se začala nořit pod Karibskou desku pod větším úhlem, což vedlo k rychlému propadnutí části příkopu a jeho okolí. Zatímco mořské dno klesalo, samotný ostrov Portoriko se naopak zvedal.
K této změně mohlo přispět roztržení nebo deformace podsouvané desky. Přesný mechanismus však zůstává předmětem výzkumu.
Mořské dno se propadalo o kilometry
Výzkum této oblasti pokračuje i v současnosti. V květnu 2025 zveřejnil USGS studii, která přinesla o propadu mořského dna v okolí Portorického příkopu nové poznatky.
Vědci zkoumali mimo jiné vápencové horniny na podmořském útvaru Mona Block severozápadně od Portorika. Některé z nich vznikly v mělké vodě, případně přímo na hladině. Dnes se však nacházejí stovky až tisíce metrů pod mořskou hladinou.
Z jejich polohy vědci usoudili, že Mona Block byl ještě v geologicky poměrně nedávné minulosti ostrovem, jehož vrchol vystupoval nejméně kilometr nad hladinu. Postupně se však propadal a nakláněl směrem k příkopu. Podle výpočtů mohlo jeho okolí klesnout přibližně o 800 až 3700 metrů.
Výsledky podporují představu, že za vznikem mimořádně hlubokého příkopu stojí dlouhodobé změny v pohybu a zanořování tektonických desek.
Hrozí kvůli příkopu ničivé zemětřesení a tsunami?
Portorický příkop není jen zajímavým geologickým útvarem. Oblast Karibiku patří k tektonicky aktivním částem světa a v minulosti zde docházelo k silným zemětřesením i zrodům ničivých tsunami. Vědci proto dlouhodobě zkoumají, jak velké otřesy může zdejší systém zlomů vyvolat.
Samotná gravitační anomálie přesto automaticky žádnou katastrofu nezpůsobí. Nevypovídá přímo o tom, kdy a kde k zemětřesení dojde.
Portorický příkop tak zůstává jedním z nejpodivnějších míst pod hladinou Atlantiku. Vědci už znají řadu procesů, které formovaly jeho podobu, stále však nemají úplný obraz toho, co se odehrává hluboko pod mořským dnem. A právě neobvykle silná gravitační anomálie jim připomíná, kolik toho o vlastní planetě ještě nevíme.
