Dělníci kopli do stěny v domě na pražském Smíchově a ze zdi vypadl 493 kg vážící stříbrný poklad
Stačilo několik úderů do staré zdi a obyčejná rekonstrukce činžovního domu přinesla objev, který neměl v novodobé Praze obdoby. Tři ukrajinští dělníci narazili na zazděnou dutinu plnou stříbrných předmětů a mincí. Nález vážil 493 kg a jeho hodnota byla později vyčíslena na více než 6 milionů korun.
Zpočátku si mysleli, že je to obyčejný odpad
Příběh se odehrál 16. listopadu 2008 v činžovním domě v Duškově ulici na pražském Smíchově. Dělníci tam prováděli stavební úpravy a při práci narazili na místo, kde zněla zeď podezřele dutě. Když začali odstraňovat omítku, vysypaly se z otvoru drobné kovové kousky. Zpočátku je považovali za hliník nebo stavební odpad a odložili je do pytle.
Teprve když pokračovali v bourání, objevili za zdí dřevěné bedýnky. Po jejich otevření jim došlo, že nejde o žádné harampádí. Uvnitř se nacházelo stříbro, mince, poháry, kříže a další předměty. Dělníci okamžitě zavolali policii, která nález zajistila.
Jeden z mužů, Ruslan Gulchij, později v rozhovoru pro Lidové noviny popsal, že věci vypadaly překvapivě zachovale. Stříbro bylo naleštěné, bez výrazných škrábanců, jako by za zdí leželo jen krátce. Policisté pak několik hodin vynášeli a nakládali jednotlivé předměty.
Za zdí se skrýval inventář stříbrnické dílny
Odborníci postupně zjistili, že nejde jen o nahromaděné rodinné cennosti. Soubor obsahoval stříbrné příbory, flakony na parfémy, náramky, poháry, tácy, podnosy a svícny. Vedle hotových výrobků se našel také materiál připravený k dalšímu zpracování: slitky, dráty a velké množství mincí.
Kurátorka Muzea hlavního města Prahy Pavla Státníková vyslovila domněnku, že by mohlo jít o pozůstatek stříbrnické dílny. Některé předměty totiž nebyly dokončené a část nálezu tvořil materiál určený pro další výrobu. Podle restaurátorky Světlany Spiwokové mohl být s dílnou spojen pražský stříbrník a cizelér Josef Vokurka. Jde však o odbornou hypotézu, nikoli o bezpečně prokázané vlastnictví.
Předměty byly do skrýše uloženy nejpozději před rokem 1948. Mohlo se tak stát před druhou světovou válkou nebo krátce po ní. Proč někdo tak rozsáhlý majetek zazdil a už se pro něj nikdy nevrátil, se nepodařilo zjistit. Mohlo jít o snahu uchránit dílenské zásoby před válečnými událostmi nebo poválečnými změnami, přesný důvod ale neznáme.
Dělníci nakonec dostali odměnu
Zpráva o objevu vyvolala rozruch také mezi obyvateli domu. Předsedkyně bytového družstva Lenka Cihelková tehdy novinářům řekla, že dělníci nikomu z domu nic neoznámili a rovnou zavolali policii. O tom, co se v jejich domě našlo, se obyvatelé dozvěděli až ze zpráv.
Poklad však nebyl automaticky majetkem vlastníků bytů ani družstva. Policie se pokusila zjistit, komu patřil, ale původní majitel se nepřihlásil. Město proto nechalo vyvěsit výzvu pro případné vlastníky. Když se ani v zákonné lhůtě nikdo neozval, připadl soubor hlavnímu městu Praze a přešel do správy Muzea hlavního města Prahy.
Tři dělníci, kteří nález poctivě odevzdali, nakonec dostali každý 200 tisíc korun. Praha přitom neměla povinnost jim peníze vyplatit. Radní se ale rozhodli ocenit jejich poctivé jednání mimořádným finančním darem. Celková hodnota pokladu byla stanovena na 6,28 milionu korun.
Většina pokladu zůstala v muzeu
Muzeum převzalo 493 kilogramů stříbrných předmětů a mincí do svých sbírek. Nešlo přitom jen o drahý kov. Soubor představoval také mimořádně zajímavý doklad práce pražských stříbrníků v první polovině 20. století. V roce 2012 muzeum představilo veřejnosti výběr 210 předmětů, tedy jen malou část celého nálezu.
Původní majitel ani jeho dědicové se dodnes nepřihlásili. Zazděná skrýš tak zůstává jedním z nejzáhadnějších pokladů, které se v moderní Praze podařilo objevit. A tři dělníci, kteří zpočátku považovali stříbrné kousky za obyčejný odpad, se nakonec dočkali odměny, na kterou by při běžné rekonstrukci domu nikdy nepomysleli.