Jak se rodila Milešovka: Unikátní animace ukazuje, jak v sobě před 30 miliony lety uvěznila lávu
Na první pohled vypadá jako typická vyhaslá sopka. Milešovka se zvedá nad okolní krajinou v pravidelném kuželovitém tvaru a její původ skutečně souvisí se sopečnou činností. Ve skutečnosti ale nikdy nechrlila lávu ani neměla vlastní sopečný kráter.
V oblasti se nejdříve rozlévala láva
V třetihorách v oblasti dnešního Českého středohoří probíhala intenzivní sopečná činnost. V centrální části se čedičová láva dostávala na povrch, a vlévala se dokonce do jezera. Rozžhavená hornina se při kontaktu s vodou rychle ochlazovala a rozpadala na úlomky. Ty se postupně hromadily kolem jednotlivých lávových proudů a vytvářely vrstvy horniny označované jako brekcie.
Tím ale příběh teprve začínal. Do těchto již vychladlých vrstev čedičových láv později proniklo další magma. Tentokrát šlo o hustší, méně tekutou hmotu, která se skládala z materiálu označovaného jako znělec neboli fonolit.
Magma se zastavilo pod povrchem
Znělcové magma se tlačilo vzhůru, ale na rozdíl od lávy při skutečné sopečné erupci neprorazilo až na povrch. Zůstalo uvězněné pod zemí a postupně tam ztuhlo. Vytvořilo přitom mohutné těleso připomínající bochník.
Geologové takovému útvaru říkají lakolit. Jde o těleso magmatu, které proniklo mezi okolní vrstvy hornin a vyklenuje je směrem vzhůru. Milešovka tedy není zbytkem sopečného kužele, ale pozůstatkem magmatu, které ztuhlo ještě hluboko pod tehdejším povrchem.
Celý geologický příběh zachycuje animace České geologické služby nazvaná Milešovka – geologický vývoj:
Hora se vynořila až díky erozi
Po ztuhnutí magmatu následovaly miliony let, během kterých vítr, voda a další přírodní procesy postupně okolní horniny rozrušovaly. Méně odolné materiály mizely rychleji, zatímco tvrdé znělcové těleso zvětrávání odolávalo.
Okolní horniny se postupně odplavovaly a odnášely, až se původně skrytý útvar začal objevovat na povrchu. Tento proces se označuje jako selektivní eroze. Z někdejšího podzemního magmatického tělesa se tak postupně stal výrazný vrchol, který dnes známe jako Milešovku.
Její současný kuželovitý vzhled proto poněkud klame. Hora sice připomíná sopku, ve skutečnosti je však výsledkem dávného pronikání magmatu do zemské kůry a následného odstraňování okolních hornin.