Bojovní Černonožci si barvili podrážky a pohřbívali své mrtvé na stromech
Foto: Wanamaker, Rodman / Public domain, Wikimedia commons
V původním jazyce se Černonožcům říká Siksika, což je pojem odvozený z algonkinského slova siksinam znamenající „černá noha“. Proč se jim tak říká, není zcela jasné, ale rozhodně se to týká zbarvení jejich mokasínů.
Podle jedné verze je měli jednou začerněné od popela z prérijního požáru, což komusi připadlo zajímavé, tak jim tak začal říkat, a to ve zvyk přišlo. Anebo si je prostě načerno barvili záměrně, podobně jako jiné kmeny. Dnes sídlí příslušníci tohoto kmene ve třech rezervacích. Dvě se nachází v kanadské Albertě a jedná v americké Montaně.
Kočovníci
Černonožci se živili jako toulaví lovci buvolů. Nezabývali se hrnčířstvím ani stavbou kánoí. Krom tabáku nepěstovali žádné zemědělské plodiny. Na úpatí Rocky Mountains však sbírali jedlé kořeny a jiné divoce rostoucí plody. V době, kdy se s nimi setkal skotský průzkumník Alexander Mackenzie (1790), již měli koně, které nejspíše ukradli jiným indiánům. Časem se sami stali úspěšnými chovateli a majiteli početných stád poníků.
Bojovníci
Tito indiáni vášnivě rádi bojovali s dalšími domorodými kmeny. Se Spojenými státy oficiálně nikdy neválčili, ale zpočátku měli k Američanům velmi nepřátelský postoj, který polevil s příchodem agentů obchodní společnosti Hudson Bay Co.
Uctívání
Každý dospělý muž měl vlastní medicínu neboli osobní ochranné kouzlo. Černonožci uctívali na prvním místě slunce a mýtickou bytost zvanou Napi – „Stařec“.
Specifický odchod do věčných lovišť
Mrtvé pochovávali obvykle na stromech nebo v pohřebních týpí postavených na nějakém nápadném místě. Později dělali pro mrtvé dřevěné pohřební domy, které trošku připomínali klasické rakve. Černonožci praktikovali tři způsoby pohřbívání. Své mrtvé pohřbívali na plošinách umístěných na stromech, na plošinách v chýších a na zemi v chýších. Pokud člověk zemřel v lóži, už ji nikdy nepoužili. Lidé by se báli ducha tohoto muže. Lóže se často používá k zabalení těla, případně v ní může být muž pohřben.
Úprava vlasů
Indiáni užívali pro zvýšení lesku svých vlasů různé druhy tuků; pomády se dělaly i z medvědího sádla, jež bylo považováno za užitečný prostředek proti vším. Oleje se mísily s vonnými květy a kořínky. Černonožci, kteří si nad čelem vytvářeli uzel z vlasů, jak ukazuje Bodmerův portrét pohlavára Pioch- -Kiāie z roku 1833 i Curtisova fotka Medvědího býka, používali do vlasových směsí jehličky z balzámovníku.