Čech vyhlásil vlastní stát na území, které nikdo nechtěl. Po měsíci ho zatkla policie
Foto: Liberalistene Norge – Liberalistene på Eldorado, CC BY 2.0, Creative Commons
4 min
V historii bylo nepsaným pravidlem, že když jste přišli na území nikoho, mohli jste ho zabrat. Aneb kdo dřív přijde, ten dřív mele. V moderní době už takových oblastí na světě moc nezbývá. Český podnikatel Vít Jedlička se domníval, že jednu přesto objevil. Vyhlášení vlastního státu mu však hladce neprošlo.
Reklama
Stát velký jako Gibraltar
Oblast Gornja Siga leží na břehu Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem a zabírá přibližně 7 kilometrů čtverečních. Lidská noha sem málokdy zabloudí, protože kromě lesů a mokřadů zde není nic k vidění. Teoreticky byste řekli, že tato záplavová zóna nikoho nezajímá. A po dlouhá léta to byla pravda.
Chorvatsko a Srbsko o toto území nikdy nijak zvlášť nebojovaly, ačkoli mezi sebou nikdy jasně nevyřešily, pod který stát vlastně spadá. Dunaj totiž v minulosti změnil své koryto, a některé pozemky se tak ocitly na jiné straně řeky, než jak ukazují historické mapy. Gornja Siga je zářným příkladem. Oficiálně nepatří ani jednomu státu, i když si ji nárokují oba.
Vít Jedlička v tom spatřil příležitost. Usoudil, že jde vlastně o "zemi nikoho". Dne 13. dubna 2015 proto vyhlásil Svobodnou republiku Liberland.
Celý projekt měl být založený na co nejmenších zásazích státu do života lidí. Jedlička sliboval nízké daně, minimum úředníků a maximální osobní svobodu. Zkrátka místo, kde vám vláda nebude příliš mluvit do života.
Samozvaný prezident
Jedlička všechno vymyslel do detailu. Prohlásil se prezidentem, nechal vytvořit vlajku i ústavu a začal přijímat žádosti o občanství. Vypadalo to, že Liberland má slušně našlápnuto. Jakousi záhadnou shodou okolností si ale zrovna v tu chvíli chorvatské úřady vzpomněly, že jde vlastně o velmi důležité území, které musejí mít pod vlastní správou.
Když se Jedlička o měsíc později do svého nového státu vydal osobně, byl zatčen chorvatskou policií. V cele strávil přibližně 18 hodin a následně byl propuštěn na kauci.
Pro mladou republiku to nebyl zrovna ideální začátek. Zatímco běžný prezident řeší návštěvy zahraničních delegací, Jedlička musel nejprve vyřešit, jak se vůbec dostane do vlastní země. A diplomatické vztahy se sousedním Chorvatskem nevypadaly růžově.
O občanství mají zájem stovky tisíc lidí
Český podnikatel se přesto svého nápadu nevzdal. Liberland postupně získal příznivce po celém světě a virtuálně začal fungovat jako propracovaný politický a technologický projekt.
V září 2026 zakladatel oznámil, že o občanství už požádalo více než 800 tisíc lidí. To je úctyhodné číslo, jenže je třeba dodat, že jde o žádosti, nikoli o skutečné obyvatele. A také že Liberland nikdo z členských států OSN neuznává jako samostatnou zemi.
Projekt přesto přitahuje pozornost investorů, zejména z kryptoměnového prostředí. V červenci 2026 o něm informovala také BBC. Jedlička představil plány na budoucí podobu města, které připravilo architektonické studio Zaha Hadid Architects. Na vizualizacích se objevují moderní budovy, parky a velkorysé stavby u vody.
Skutečnost je zatím poněkud méně futuristická. Na místě najdeme především přírodu, mokřady a provizorní zázemí. Místo mrakodrapů tu zatím převládají stromy a tábořiště.
Prezident se nevzdává ani po 11 letech
Ani v listopadu 2026 Jedlička nepůsobí dojmem člověka, který by se chystal svůj projekt zabalit. Na oficiálních stránkách Liberlandu zveřejňuje další plány, mluví o využití umělé inteligence při správě státu a rozvoji digitální infrastruktury. Projekt se snaží rozšiřovat také prostřednictvím zázemí v okolním Srbsku a Chorvatsku.
Základní problém tu ale zůstává. Chorvatské úřady území kontrolují a tamní soudy v roce 2026 potvrdily, že Gornja Siga není územím, které by si mohl kdokoli jednoduše přivlastnit. Spor o hranici mezi Chorvatskem a Srbskem sice pokračuje, Liberland díky němu ale žádnou skutečnou suverenitu nezískal.
Vít Jedlička tak po jedenácti letech stále stojí v čele státu, který má ústavu, vlajku, digitální občany, investory i plány na moderní metropoli. Jen ta maličkost, že by mohl bez problémů na území své vlastní republiky fyzicky vstoupit, zatím zůstává nesplněným snem.
Je až neuvěřitelné, jak rychle se sedm čtverečních kilometrů nehostinné pustiny stane horkým zbožím, když ho nečekaný příchozí prohlásí za svoje.
