Vědci zachytili signály z vesmíru, které nedokážou vysvětlit. Mohou pocházet z dosud neznámých hvězd
Astronomové při zkoumání starších záznamů narazili na dva výrazné signály, které dosud unikaly jejich pozornosti. Kromě nich objevili také řadu slabších záblesků. Jejich původ zatím není jasný a některé mohou pocházet z objektů, které vědci dosud neznají.
Za objevem stojí astronom Leon Houben z nizozemské Radboudovy univerzity. Prohledával data získaná německým radioteleskopem Effelsberg, který patří k největším plně pohyblivým radioteleskopům na světě. V obrovském množství záznamů se snažil najít krátké záblesky rádiového záření. Práci mu ale komplikovalo rušení způsobené lidskou činností, například mobilními telefony a radary.
Houben proto vyvyinul vlastní počítačovou metodu, která dokázala nežádoucí signály odfiltrovat. Teprve potom se v datech ukázaly zvláštní stopy, kterých si při běžném zpracování nikdo nevšiml.
Jeden signál může pocházet z neutronové hvězdy
Mezi výraznými nálezy byly dva signály s odlišným původem. První přichází z naší Galaxie a podle vědců by mohl pocházet z takzvaného pulsaru. Jde o mimořádně hustý pozůstatek hvězdy, která na konci svého života explodovala.
Pulsary se otáčejí kolem vlastní osy a vysílají paprsky záření. Pokud některý z nich míří směrem k Zemi, zachytíme pravidelně se opakující rádiové pulzy. Astronomové jim přezdívají "vesmírné majáky". Díky měření jejich signálů mohou zkoumat i velmi vzdálené části Galaxie.
Druhý výrazný signál přišel z mnohem vzdálenějších míst. Odpovídá takzvanému rychlému rádiovému záblesku, který přichází z prostoru mimo Mléčnou dráhu. Tyto záblesky trvají často jen zlomek sekundy, přesto během krátké chvíle uvolní obrovské množství energie. Jejich přesný původ astronomové stále zkoumají.
V datech se skrývaly i další záblesky
Dva zmíněné signály ale nebyly jediným výsledkem. Po odstranění rušení zůstala v záznamech také řada slabších záblesků. Houben s pomocí statistických metod zjistil, že některé z nich nejspíš nejsou pouhým náhodným šumem. Mohou pocházet z vesmírných zdrojů, které dosud nikdo neidentifikoval.
Jednou z možností jsou vzdálené pulsary, jejichž záření je příliš slabé na to, aby je astronomové běžně zachytili. Ve hře jsou také červení trpaslíci, tedy malé a poměrně chladné hvězdy. Zda tyto objekty za některými záblesky skutečně stojí, však bude nutné ověřit dalším pozorováním.
Výzkum zatím nepřinesl definitivní vysvětlení všech zachycených signálů. Ukazuje ale, že astronomové mohou v datech z radioteleskopů přehlížet mnohem více zajímavých jevů, než si dosud mysleli. A kdo ví, co se v nich ještě skrývá.