Věžáky v Kladně mají unikátní vytápění i protiatomový kryt. Bydlení, které se socialistickým architektům výjimečně povedlo
Foto: Aktron – Vlastní dílo, CC BY 3.0, Creative Commons
4 min
Od výškového bytového domu z 50. let byste nejspíš žádné valné pohodlí neočekávali. Rozdělovské věžáky v Kladně ale skrývají řadu technických i architektonických zajímavostí. Jejich obyvatelé měli k dispozici moderně řešené byty, důmyslný systém vytápění i kryty civilní obrany.
Reklama
Šest věžových domů stojí v kladenské části Rozdělov. Jejich výstavba probíhala v letech 1953 až 1957 a souvisela s rozvojem zdejšího průmyslu. Kladno tehdy potřebovalo nové byty pro zaměstnance dolů a hutí. Architekti však nedostali za úkol postavit jen co nejvíce bytů na malé ploše. Výsledkem měl být moderní obytný soubor, který nabídne lidem také odpovídající zázemí.
Autorem architektonického návrhu byl Josef Havlíček, jeden z významných českých architektů 20. století. Na projektu spolupracovali také Karel Filsak a Karel Bubeníček. Havlíček navazoval na moderní funkcionalistickou architekturu a snažil se prosadit účelné, ale zároveň esteticky kvalitní stavby.
Teplo se rozvádělo přímo konstrukcí domu
Jedním z nejzajímavějších technických řešení bylo vytápění. Věžáky využívaly systém Crittall, který rozváděl teplo prostřednictvím konstrukčních částí budovy. Teplo tak nepocházelo pouze z klasických radiátorů umístěných pod okny.
Na tehdejší dobu šlo o poměrně pokrokové řešení. Architekti přemýšleli nejen o vzhledu domů, ale také o tom, jak budou fungovat v každodenním životě. Byty měly promyšlené dispozice a samotné budovy nabízely řadu společných prostor.
Byly tu například prádelny a sušárny nebo prostory pro setkávání obyvatel. V přízemí se počítalo s obchody a službami, takže základní potřeby bylo možné vyřídit přímo v obytném souboru.
Pod domy vznikly kryty pro případ atomového útoku
Další rarita se skrývá pod zemí. V druhém podzemním podlaží byly vybudovány kryty civilní obrany. Jejich úkolem bylo poskytnout obyvatelům ochranu v případě mimořádného ohrožení, včetně válečného konfliktu a použití zbraní hromadného ničení.
Přítomnost těchto prostor souvisela s atmosférou studené války. V 50. letech se otázka ochrany civilního obyvatelstva dostávala do popředí a podobné stavby měly počítat i s nejhoršími scénáři.
K vybavení věžáků patřily také pozorovatelny civilní obrany na střechách prvního a šestého domu. Architektura tak spojovala běžné potřeby obyvatel s tehdejšími bezpečnostními požadavky.
Socialistická výstavba, která předběhla dobu
Rozdělovské věžáky jsou mimořádné také tím, že vznikly v období, kdy se československá architektura musela vyrovnávat s ideologickými požadavky socialistického realismu. Josef Havlíček se přesto držel moderního pojetí a výsledné domy nepůsobí jako typická okázalá reprezentace tehdejšího režimu.
Každý dům dosahuje výšky přibližně 48 metrů a má třináct nadzemních podlaží a dvě podzemní. Konstrukce i uspořádání odpovídaly snaze vytvořit moderní městské bydlení, nikoliv pouze rychle vyřešit bytovou nouzi.
Význam těchto staveb potvrdilo také jejich prohlášení za kulturní památku v roce 1987.
Jeden z věžáků dnes ukazuje, jak se v něm žilo
V prvním z domů dnes funguje Muzeum věžáků Kladno. Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií celého souboru, prohlédnout si dobově zařízený byt, společné prostory i někdejší kryt civilní obrany. Součástí prohlídky je také střecha budovy.
Muzeum tak nabízí možnost nahlédnout do doby, kdy se moderní bydlení plánovalo trochu jinak než dnes. Rozdělovské věžáky připomínají, že ani architektura padesátých let nebyla jen o uniformních králíkárnách. V Kladně tehdy vznikl projekt, který spojil promyšlené bydlení, technické inovace i mimořádně zajímavé architektonické řešení.
