V srdci Šumavy se skrývá tajemství. Obří hrad možná postavila civilizace starší než Keltové
Vysoko v šumavských lesích se ukrývá stavba, která nedává archeologům spát. Obří hrad zabírá plochu několika hektarů a jeho mohutné kamenné valy přečkaly dvě tisíciletí. Nikdo přitom netuší, kdo a proč tak veliké opevnění vybudoval.
Obří hrad leží nedaleko osady Popelná, na vrchu Valy v oblasti Kašperských Hor. Už samotná poloha je pozoruhodná. Nachází se přibližně 980 metrů nad mořem a patří k nejvýše položeným pravěkým hradištím v Česku. V okolí se rozprostírají hluboké lesy, horské svahy a údolí řeky Losenice. V zimě tu bývají drsné podmínky a ani v létě nejde o místo, které by nabízelo pohodlné podmínky pro každodenní život.
Přesto tu kdysi vzniklo rozsáhlé opevnění, jehož rozměry jsou na tehdejší poměry mimořádné. Hradiště měří přibližně 370 metrů na délku a 80 metrů na šířku. Celková plocha dosahuje asi 2,5 hektaru. Skládá se ze dvou částí, předhradí a vnitřního hradiště zvaného akropole. Obě části chránily kamenné valy, které místy dodnes dosahují výšky kolem dvou metrů.
Hradby postavené bez malty
Stavitelé využili přirozený skalnatý terén a doplnili ho mohutnými kamennými hradbami. Ty budovali nasucho, bez malty. Tvořily je dvě kamenné zdi, mezi nimiž byla nasypána výplň z menších kamenů. Taková konstrukce vyžadovala značné množství materiálu i dobře organizovanou práci.
Zvláštní je také členění celého areálu. Akropole se nachází v nejvýše položené části. Dochovala se zde i skalní brána a kamenný útvar označovaný jako kamenný stůl. Právě ten později podnítil úvahy, zda nemohlo jít o místo určené k náboženským obřadům.
Nemuseli to být Keltové
Kdo Obří hrad postavil, archeologové s jistotou nevědí. Často se označuje jako keltské hradiště, jeho skutečné stáří je ale stále předmětem odborných diskusí. Některé výklady kladou jeho vznik až do pozdní doby laténské, kdy na našem území žili Keltové. Jiné předpokládají, že první opevnění vzniklo už v pozdní době halštatské, tedy ještě před jejich příchodem. Nelze proto vyloučit, že Keltové místo pouze převzali a později využívali.
Byla to pevnost, útočiště, nebo posvátné místo?
Snad ještě větší otázkou než samotné stáří je účel celé stavby. Kdyby šlo o běžné sídliště, očekávali bychom pozůstatky domů, nádob, nástrojů a dalších věcí, které lidé používali. Nic takového se tu však zatím nepodařilo přesvědčivě doložit.
Jednou z možností je, že Obří hrad sloužil jako útočiště v době nebezpečí. Lidé z okolí se sem mohli uchýlit, když jim hrozilo napadení. Ani tato představa ale není bez problémů. V bezprostředním okolí tehdy nebylo mnoho větších sídlišť, jejichž obyvatelé by potřebovali opevnění takového rozsahu.
Starší badatelé uvažovali také o ochraně obchodních cest nebo rýžovišť zlata. V širším okolí Kašperských Hor se zlato skutečně získávalo, přímé důkazy o pravěké těžbě v blízkosti hradiště však chybějí. Nelze proto tvrdit, že právě ochrana zlatých nalezišť byla důvodem jeho výstavby.
Pozornost archeologů přitahuje i možnost, že šlo o shromažďovací nebo kultovní místo. Této teorii nahrává skutečnost, že se zde nepodařilo prokázat stopy každodenního života. Lidé sem mohli přicházet jen při určitých příležitostech, například kvůli společným obřadům. Ani pro tuto interpretaci ale nemáme jednoznačný důkaz.
Pověst o obrech
K místu se váže také řada lidových pověstí. Podle jedné z nich zde kdysi žili obři, kteří měli neobyčejnou sílu a ukrývali velké poklady. Právě od nich údajně pochází název Obří hrad. Podobné příběhy se v horských oblastech udržovaly po generace, skutečný původ stavby ale samozřejmě nevysvětlují.
Obří hrad přesto zůstává mimořádnou památkou. Kdo ho chce navštívit, může se k němu vydat po žluté turistické značce z osady Popelná. Trasa měří necelé dva kilometry a vede do poměrně prudkého kopce. Pokud se na výstup fyzicky cítíte, můžete si záhadnou stavbu prohlédnout vlastníma očima.