Tajuplný nápoj, který starověkým Řekům umožňoval rozmlouvat s bohy

Staří Řekové se kromě formování první světové demokracie a důrazu na budování státu uměli také poměrně dobře odvázat. K tomu jim sloužil speciální nápoj kykeon, který si našel oblibu mezi prostým lidem i bájnými hrdiny a velikány historie.

Nápoj šampionů

Kykeon měl celou řadu využití při nejrůznějších příležitostech. Od komunikace s bohy až po alternativu pro dnešní kávu jakožto ranní nakopávač. Podle původních pramenů se nápoj pil zejména během půstu, jelikož měl pozitivní vliv na trávení. Původ moku pochází z tzv. eleusínských mystérií, tedy starořeckých náboženských škol, kde byl kykeon tradičním nápojem. Popularitu však nabyl díky tomu, že se stal součástí řeckých náboženských obřadů. Byl totiž vyhledávaný zejména kvůli psychoaktivním účinkům a celkovému zesílení prožitků.

Jak se kykeon vyráběl

Při cestě za původem tajuplného nápoje bylo zjištěno, že se původní recept na jeho přípravu nedochoval. Z dochovaných zdrojů se dá předpokládat, že základní suroviny tvořily voda a ječmen. Klíčovou roli v samotné chuti pak hrály nejrůznější přírodní dochucovadla, zejména pak med, sýr, bylinky a víno. Otazník však zůstává viset nad přísadami, které měly kykeonu dodat ony psychoaktivní vlastnosti, díky nimž ho lidé konzumovali s větší vášní a chutí. Původ těchto účinků tak zůstává nejasný.

Pod vlivem kykeonu

Podle dochovaných svědectví lidé uváděli, že při konzumaci kykeonu zažívali halucinogenní vize a pociťovali změnu svého vědomí. Nešlo přitom o opilost, se kterou měli Řekové bohaté zkušenosti. Jednalo se skutečně o pocit jakéhosi odlehčujícího psychického stavu. Díky pozitivnímu vlivu na lidské zdraví nápoj navíc sám o sobě podporoval povzbudivou náladu. V rámci náboženských tradic a obřadů se pak nejčastěji konzumoval tehdy, chtěl-li dotyčný nahlédnout do tajemství po smrti či pochopit princip svého znovuzrození.

Pátrání po chemickém složení

Psychoaktivní vlastnosti kykeonu podle některých domněnek pocházejí z námele rostoucího na ječmeni, konkrétně z paličkovice nachové. Tato parazitická houba obsahuje lysergamidy a další námelové alkaloidy, které vyvolávají podobný účinek jako LSD. Je však také možné, že byl nápoj vyráběn i z divoké trávy, na které parazituje jiný druh námele, avšak s podobnými účinky na lidskou psychiku.

Nejčastějšími alkaloidy pocházejícími z námele jsou kyselina lysergová či její amidy. Starověcí Řekové mohli námel sbírat z ječmene či trávy odděleně nebo mohl být do kykeonu přidáván rovnou spolu s obilným zrnem. Sběr bylin byl tradičně výsadou eleusinských knězích, také nazývaných hierofanti. Byli to pak právě oni, kdo nápoj využívali ke komunikaci s bohy.

Při konzumaci kykeonu pak pochopitelně hrozilo také riziko předávkování. V tomto případě docházelo ke ztrátě vědomí či nabytí neutuchajícího pocitu paranoie. Ač se tedy jednalo o nápoj hrdinů, ne každý byl hoden jeho pití bez obav z možných vedlejších účinků.