Unikátní animace, jak vypadal Pražský hrad v 16. století
Foto: Pexels
3 min
Majestátní symbol české státnosti dnes znají miliony turistů. Málokdo ale tuší, že jeho dnešní podoba je výsledkem bouřlivých proměn, od dřevěných valů přes gotickou slávu až po barokní přestavbu. Podívejte se na fascinující cestu Pražského hradu časem.
Reklama
Jak to všechno začalo
Když dnes stojíte na Hradčanském náměstí a obdivujete monumentální fasádu, těžko si představíte, že na konci 9. století tu stávalo jen hliněné a kamenné opevnění s příkopem. Kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců tehdy kolem roku 880 založil opevněné sídlo, které se mělo stát centrem moci na další tisíciletí.
Archeologové dnes nacházejí pozůstatky prvních zděných staveb. Kostel Panny Marie byl teprve začátkem. Během 10. století tu vyrostly další svatostánky zasvěcené svatému Jiřímu a svatému Vítu, a právě u toho prvního vznikl i nejstarší český klášter. Hrad se tak proměnil v duchovní i světské centrum, sídlo knížete i pražského biskupa zároveň.
Císařská sláva a gotický sen Karla IV.
Skutečný rozkvět přišel v polovině 14. století, kdy Karel IV. z lucemburské dynastie povýšil Prahu na hlavní město Svaté říše římské. Starý knížecí hrad už nevyhovoval císařským ambicím. Začala velkolepá gotická přestavba královského paláce a stavba monumentální katedrály svatého Víta, která měla zastínit všechny evropské chrámy.
Karlův syn Václav IV. pokračoval v otcově vizi, ale husitské války a následné nepokoje plánovaný scénář pozměnily. Opevnění chátralo a budovy pustly.
Renesanční obroda a habsburská éra
Nový impulz přinesla dynastie Jagellonců po roce 1483. Hrad dostal obranné věže a slavný Vladislavský sál, jehož unikátní žebrovou klenbu vytvořil stavitel Benedikt Rejt. Tento prostor dodnes patří k nejúchvatnějším ukázkám pozdní gotiky s renesančními prvky v Čechách.
Podobu Hradu v 16. století přibližuje animace:
Habsburkové, kteří následně usedli na český trůn, pokračovali v přestavbě ještě ambiciózněji. Vznikla Královská zahrada s letohrádky a zábavními stavbami, opravoval se palác i nedokončená katedrála. Hrad se měnil v renesanční rezidenci plnou uměleckých pokladů zejména za vlády Rudolfa II., který sem soustředil sbírky světového významu.
Poslední velkou architektonickou proměnu řídil v 18. století dvorní architekt Niccolò Pacassi, jenž vtiskl hradnímu komplexu dnešní sjednocenou barokní fasádu. Praha už tehdy ani nebyla centrem říše. Hlavní roli převzala Vídeň a Hrad začal opět tak trochu upadat.
Od císařského úkrytu k symbolu republiky
Teprve pobyt císaře Ferdinanda V. v polovině 19. století přinesl částečnou obnovu, například rekonstrukci kaple Svatého kříže. Skutečný zlom ale nastal až s Jednotou pro dostavění chrámu sv. Víta, založenou roku 1859, která dokázala v roce 1929 konečně dokončit gotickou katedrálu.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se Hrad opět stal sídlem hlavy státu. Architekt Josip Plečnik provedl citlivé úpravy, které respektovaly historické vrstvy a zároveň otevřely areál veřejnosti. Dnešní rekonstrukce pokračují ve stejném duchu: zpřístupňují další prostory a umožňují návštěvníkům proniknout hlouběji do tisícileté historie.
Pražský hrad dnes není jen turistickou atrakcí. Ve svých zdech uchovává ostatky českých panovníků a neocenitelné umělecké sbírky. Každá chodba, každý sál vypráví příběh o vzestupech i pádech, o slávě i zapomenutí.
