Darwin je považoval za naprosté primitivy. Oni sami jedli v nouzi své ženy, teprve poté zvířata
Foto: William Singer Barclay / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Vládla zde zima, bičující vítr a bouře, hory byly nepropustné a příroda drsná. Zřejmě už asi 10 000 let př. n. l. obývali indiáni i Ohňovou zemi, která dostala název podle člunů, v nichž si lidé rozdělávali pomocí pyritu malý ohýnek.
Reklama
Dnes patří tato země zčásti Chile a zčásti Argentině. Tehdy zdejším lidem nezbylo nic jiného, než se živit jako lovci a rybáři. Jejich způsob života se po tisíciletích příliš nezměnil. Jedli bobule, kořínky, horké či polosyrové měkkýše, ryby a ježovky, pro něž se ženy potápěly do několikametrové hloubky, a lovili lamy guanako (poskytující kromě masa i kůži na oděvy chránící před zimou), jeleny, lišky, netopýry, vydry, plazy a myši, přibližuje drsné poměry v zemi nedaleko od jižního pólu Stanislava Jarolímková ve své knize Zajímavosti ze světových dějin.
Migrující indiáni stavěli "skládací"obydlí
Jejich vigvamy připomínaly kupku sena, neboť je tvořilo několik ulomených a do země zaražených větví a halabala pokrytých několika svazky trávy a rákosí. Stavba trvala necelou hodinu, ovšem indiáni v ní bydlívali obvykle jen několik dní, protože se museli často stěhovat kvůli potravě.
Darwin místní indiány zviditelnil světu
Indiáni Ohňové země se stali známými díky návštěvě Charlese Darwina při jeho plavbě kolem světa na lodi Beagle, z níž vznikla i vědcova známá kniha Na palubě lodi Beagle, uvádí se v pojednání Karla Stibrala pro časopis Vesmír s názvem Co říkají Yamanové a co vlastně říká Darwin? z roku 2006.
„Na jižním cípu Jižní Ameriky v Ohňové zemi žijí dva poslední příslušníci indiánského kmene Yamanů či Yahganů (v názvu není jednota). V době, kdy tyto končiny navštívil Charles Darwin, bylo Yamanů kolem tří tisíc, v roce 1932 jich bylo již jen 43 a dnes (asi 2006) jsou dva“, jak napsal Ivan M. Havel v témže roce pro stejný časopis.
Beagle je průliv na jihu Jižní Ameriky. Leží mezi pobřežím Ohňové země a ostrovy Navarino a Hoste. Je pojmenován po anglickém výzkumném trojstěžníku HMS Beagle, který v roce 1830 jako první proplul touto spojnicí mezi Atlantským a Tichým oceánem.
Extrémní podmínky si žádaly extrémní řešení
Tehdejší otrlí domorodci se dopouštěli i kanibalismu, ale jen tehdy, když přišlo období opravdu zoufalého hladu. V tom případě pojídali nejprve staré ženy. Teprve pak jedli i psy, kteří jim pomáhali stopovat zvěř, tvrdí Jarolímková.
Kanibalové?
Z předmluvy k yamanskému slovníku od W. S. Barcalaye je citována poznámka, že Darwin si cenil „inteligenci“ indiánů a mylně je považoval za kanibaly, pokračuje Karel Stibar. „Co se týče kanibalství, Darwin referuje o „pečení nepotřebných ohňozemských babiček za dlouhých hladových zim“ a těžko rozhodnout, zda to byla pravda – Darwin pouze reprodukoval na sobě nezávislá tvrzení domorodců,“ vysvětluje Stibar.
Dawrin neměl o místních valné mínění
„Co se ale týče jeho vyjádření o inteligenci domorodců, je to pěkný příklad, jak lze ústa klasikova využít k čemukoli, jenom aby to neslo podpis velikána. Přitom není nic tak vzdálenějšího pravdě (jakoupak asi měli definici pravdy Yamanové?) – pro Darwina bylo ve skutečnosti setkání s ohňozemskými domorodci spíše otřesem a prakticky do konce života je považoval za naprosté dno, se kterým se lze u lidstva setkat: …myslím, že v této nejzazší části Jižní Ameriky žije člověk na mnohem nižším stupni vývoje než kdekoliv jinde na světě. Sekundovat Ohňozemcům podle klasika mohou snad pouze australští Aboriginci, ale i ti se alespoň „mohou pochlubit“ bumerangem, kopím či schopností stopovat zvěř,“ přibližuje náhled věhlasného zakladatele evoluční biologie filozof a historik Karel Stibral.
