Jak vypadala královna Kleopatra: Vědci pomocí AI zrekonstruovali její krásnou tvář
Foto: Shutterstock
3 min
Poslední faraonka starověkého Egypta si dokázala podmanit Julia Caesara i Marca Antonia, dva nejmocnější muže antického světa. Hollywood z ní udělal hotovou femme fatale. Odpovídá však tato představa skutečnosti?
Reklama
Kleopatra VII. Filopatór vládla v letech 51 až 30 před naším letopočtem. Byla třetí dcerou makedonského krále Ptolemaia XII. z dynastie, která ovládala Egypt po tři staletí. Hovořila devíti jazyky a jako jediná z celého rodu se naučila rodnou egyptštinu svých poddaných. Byla to možná spíš inteligence a schopnost komunikace, co ji činilo tak přitažlivou.
Antičtí historici se neshodli
Antické prameny si při popisu Kleopatry navzájem odporují. Římský kronikář Dio Cassius o ní psal jako o „ženě nepřekonatelné krásy“. Oproti tomu řecký životopisec Plutarchos asi sto let po její smrti zaznamenal: „Její krása, jak nám bylo řečeno, nebyla sama o sobě ničím výjimečná, ani taková, aby zasáhla ty, kteří ji spatřili.“ Zároveň však dodal, že disponovala neodolatelným kouzlem sladkého hlasu.
Dochované artefakty situaci ještě více komplikují. Egyptolog Robert Bianchi k tomu poznamenává, že „památky vypovídají spíše o politických a ideologických zájmech tehdejší doby než o opravdové podobě královny“. Každé vyobrazení mělo svůj účel, a ten nebyl dokumentární.
Mince ražené mezi lety 37 a 33 před Kristem ukazují postavu s výrazným orlím nosem a ostrou bradou. Vlasy má kudrnaté, stažené do drdolu. Ikonická ofina chybí. Kdyby tu nebyly šperky, mnozí by ji pokládali za muže. Historici se shodují, že šlo o záměrnou úpravu. Ve starém Egyptě vystouplá brada a mohutný nos symbolizovaly moc a autoritu. Kleopatra tak obětovala ženský půvab výměnou za politickou důvěryhodnost.
Je berlínská busta realistická?
Možná jen mramorová socha uložená v berlínském Altes Museum přináší nejautentičtější pohled. Vznikla někdy mezi lety 40 a 30 před naším letopočtem, tedy ještě za života samotné královny. Hlavu zdobí diadém, obličej rámují kroužky vlnitých vlasů sčesaných do drdolu. Rysy jsou jemné, oči mandlového tvaru.
Právě tato socha se stala základem pro moderní rekonstrukci. Digitální grafici jí pomocí AI dodali realistické barvy a textury. Video ukazuje ženu s inteligentním pohledem a jemnými rysy:
Zůstává tu však jedna velká neznámá. Kleopatřin původ z makedonské dynastie Ptolemaiovců naznačuje evropské kořeny. Někteří badatelé proto tvrdí, že byla běloškou. Jiní poukazují na fakt, že helénský svět nebyl rasově homogenní a obyvatelé Makedonie měli rozmanité rysy. Navíc nikdo nezná identitu její matky ani prarodičů. Královna tak mohla být i míšenkou.
Po její smrti a popravě jejího syna Ptolemaia XV. Kaisariona se Egypt stal římskou provincií. Skončila éra faraonů i dynastie, která zemi vládla tři staletí. Zůstala však legenda o ženě, jejíž skutečná zbraň nebyla krása tváře, ale síla osobnosti a brilantní mysl.
