Jak bude vypadat Země, až roztaje všechen led. Odborníci vytvořili speciální animaci
Foto: Pexels
3 min
Planeta ukrývá 30 milionů krychlových kilometrů ledu. Ten ale každým rokem ubývá. Glaciologové varují: pokud tempo tání nezpomalí, ocitneme se ve světě, kde oceány pohltí celé státy a pitná voda se stane vzácností.
Reklama
Ledovce tají čím dál rychleji
Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Grónský ledový příkrov ztrácí ročně stovky miliard tun hmoty. Mathieu Morlighem, glaciolog z University of California v Irvine, sleduje tuto proměnu každý den. „To, že permafrost taje, je zcela normální,“ říká Morlighem. „Problémem je rychlost, která překonává produkci nového ledu a sněhu.“
Současné výpočty naznačují, že do poloviny století stoupne hladina oceánů o 30 centimetrů. Do konce tisíciletí může nárůst dosáhnout 2,4 metru. A to je pouze začátek. Pokud by roztály všechny ledovce Grónska a Antarktidy, hladina moří by vyskočila o závratných 65,4 metru.
Antarktický ledový štít dosahuje na některých místech tloušťky téměř pět kilometrů. Uchovává většinu sladké vody planety. Jeho úplné roztání by při současném tempu oteplování trvalo více než pět tisíc let – jenže kritické body zlomu mohou nastat mnohem dříve.
Rozlučte se s Londýnem, Benátkami i Floridou
Kdyby skutečně roztál všechen led, domov by ztratilo 40 % lidstva. První vlna migrace by zasáhla i Evropu: z mapy by vypadl Londýn, Berlín, Benátky, celé Nizozemsko a většina Dánska. Atlantické pobřeží Ameriky by se proměnilo v mělké moře. Florida a většina pobřeží Mexického zálivu by byly pod vodou.
Jižní Amerika by přišla o Paraguay, Uruguay a Buenos Aires. Asie by čelila nejhorší humanitární krizi v dějinách: 600 milionů Číňanů a 160 milionů Indů by muselo opustit pobřežní oblasti. Bangladéš by zmizela úplně, stejně jako desítky ostrovů v Tichém oceánu.
Afrika by díky svému vnitrozemskému reliéfu zůstala relativně ušetřena; pouze egyptská Alexandrie a Káhira by klesly pod hladinu Středozemního moře.
Mizející města v případě zmizení všeho ledu na planetě ukazuje názorná animace:
Ale skutečná katastrofa by nepřišla jen ve formě záplav.
Ztracený Golfský proud a nová doba ledová
Masivní příliv sladké vody z tající Antarktidy a Grónska by narušil termohalinní cirkulaci oceánů. Jde o globální systém proudů, který řídí klima celé planety. Golfský proud, jenž dnes přináší teplo do Evropy, by zkolaboval. Paradoxně by tak v Evropě nastala nová malá doba ledová: zimy by připomínaly Montreal, léta by byla krátká a chladná.
Stoupající hladina slaných moří by kontaminovala podzemní prameny a zásobárny pitné vody. To, co dnes považujeme za samozřejmost, by se stalo vzácným zbožím.
Permafrost a ledovce jsou zároveň obrovským rezervoárem nebezpečných látek. V Arktidě a na Sibiři vědci objevili bakterie imunní vůči antibiotikům, dosud neznámé viry i radioaktivní odpad z jaderných reaktorů. Tání ledu by tyto hrozby uvolnilo do vzduchu a vody a ohrozilo miliony životů.
Absence ledových mas na pólech by navíc změnila rozložení hmoty na planetě. Rotace Země by se zpomalila – den by se prodloužil o několik milisekund. Zdánlivě nepatrná změna, která by ale měla dopad na navigační systémy, satelity i přílivové cykly.
Odborníci varují, že do roku 2050 zmizí polovina ledovců, pokud lidstvo radikálně nesníží emise uhlíku. Otázka už nezní, zda se ledovce budou zmenšovat. Otázka zní: dokážeme je zastavit dřív, než bude pozdě?
