Jaká je životní úroveň v Česku ve srovnání s nejbohatšími zeměmi světa?
Foto: Pexels
5 min
Česká republika už dávno nepatří mezi chudé země. V evropském srovnání se dostala mezi ekonomicky vyspělé státy a v některých ukazatelích předčí i země, které jsou výrazně bohatší. Přesto je rozdíl mezi životem v Česku a například ve Švýcarsku, Norsku nebo Dánsku stále poměrně velký.
Reklama
Nejvíce je patrný na příjmech domácností a množství peněz, které lidem zbývají na běžnou spotřebu. Když se ale podíváme na zdravotnictví, bezpečnost, vzdělání nebo rozdíly mezi bohatými a chudými, české výsledky už vypadají podstatně lépe. Jak si tedy Češi skutečně žijí ve srovnání s obyvateli nejbohatších zemí světa?
HDP není totéž co životní úroveň
Při porovnávání bohatství států se nejčastěji používá hrubý domácí produkt na obyvatele. Ten vyjadřuje hodnotu zboží a služeb vytvořených v dané zemi, přepočtenou na jednoho obyvatele. Pro mezinárodní srovnání se navíc používá přepočet podle kupní síly, který zohledňuje rozdílné cenové hladiny.
Podle údajů Eurostatu dosahovalo Česko v roce 2024 přibližně 91 procent průměrného HDP na obyvatele v Evropské unii. To je poměrně dobrý výsledek, zvlášť když si uvědomíme, jak velký náskok mají některé západoevropské ekonomiky.
Například Lucembursko dosahovalo 245 procent unijního průměru, Irsko 211 procent, Nizozemsko 134 procent a Německo 116 procent. Naopak Česko se pohybovalo přibližně na stejné úrovni jako Slovinsko a Španělsko.
Samotný HDP ale nevypovídá o tom, kolik peněz mají lidé skutečně k dispozici. V některých zemích vytvářejí vysokou část ekonomického výkonu nadnárodní společnosti, jejichž zisky následně odcházejí do zahraničí. Proto je nutné sledovat také skutečnou individuální spotřebu.
Kolik si lidé mohou skutečně dovolit
Právě skutečná individuální spotřeba (AIC) patří mezi ukazatele, které lépe vystihují materiální životní úroveň obyvatel. Zahrnuje nejen výdaje domácností, ale také zboží a služby, které lidé dostávají prostřednictvím státu, například zdravotní péči nebo vzdělávání. Při srovnání se zohledňuje kupní síla.
A tady už české výsledky vypadají méně příznivě. V roce 2024 dosahovala skutečná individuální spotřeba v Česku pouze 82 procent průměru Evropské unie. Pro srovnání, v Lucembursku to bylo 146 procent, v Nizozemsku 120 procent, v Německu 119 procent a ve Francii 106 procent.
Česká republika tak zaostává nejen za nejbohatšími státy, ale i za průměrem celé Evropské unie.
V čem patří Česko naopak k evropské špičce
Zajímavější obrázek nabízí porovnání příjmové nerovnosti. Bohaté země totiž automaticky neznamenají, že se v nich dobře žije všem.
Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s poměrně malými rozdíly mezi příjmy obyvatel. Podle údajů OECD za rok 2022 dosahoval český Giniho koeficient 0,249, zatímco průměr OECD byl 0,316. Čím nižší hodnota, tím rovnoměrnější je rozdělení příjmů ve společnosti.
Rozdíl je patrný také při srovnání nejbohatší a nejchudší pětiny obyvatel. V Česku měla nejbohatší pětina domácností příjmy přibližně 3,6krát vyšší než nejchudší pětina. Průměr OECD byl 5,44krát.
To neznamená, že v Česku neexistuje chudoba nebo že si všichni mohou dovolit stejnou životní úroveň. Ukazuje to ale, že rozdíly mezi příjmovými skupinami jsou u nás menší než v řadě ekonomicky vyspělejších států.
Délka života: na bohatší země ještě nemáme
Dalším důležitým měřítkem životní úrovně je zdravotní stav obyvatel a dostupnost zdravotní péče. V této oblasti už české výsledky nejsou tak přesvědčivé.
Podle profilu českého zdravotnictví, který v roce 2025 zveřejnila OECD společně s Evropskou observatoří zdravotnických systémů, dosahovala očekávaná délka života při narození v Česku v roce 2024 hodnoty 80,3 roku. Průměr Evropské unie byl 81,7 roku.
V nejúspěšnějších evropských zemích se lidé dožívají ještě vyššího věku. V Itálii a Švédsku to bylo přibližně 84,1 roku, ve Španělsku 84 let a ve Švýcarsku 84 let.
České zdravotnictví přitom nabízí všeobecně dostupnou péči a v řadě oblastí dosahuje dobrých výsledků. Samotná délka života ale ukazuje, že v prevenci, životním stylu a některých oblastech zdravotní péče máme stále co dohánět.
Bydlení zůstává velkým problémem
Jedním z největších rozdílů mezi představou dobrého života a každodenní realitou je dostupnost bydlení. Česko má dlouhodobě problém především s cenami bytů ve vztahu k příjmům domácností.
Podle OECD čelily české domácnosti v roce 2022 vyšší nákladové zátěži spojené s bydlením než domácnosti v řadě dalších evropských zemí. Na bydlení tehdy vynakládaly průměrně 18,9 procenta disponibilních příjmů.
Eurostat navíc uvádí, že v roce 2024 žilo 9,2 procenta obyvatel Česka v domácnostech, kde náklady na bydlení představovaly více než 40 procent disponibilního příjmu. Průměr Evropské unie byl 8,2 procenta.
Jak si tedy Česko skutečně stojí?
Česká republika se nemůže příjmy ani materiální spotřebou rovnat nejbohatším státům světa. Rozdíl oproti Švýcarsku, Norsku, Dánsku nebo Lucembursku je stále značný. V porovnání s nejvyspělejšími ekonomikami máme nižší disponibilní příjmy, menší kupní sílu a horší dostupnost vlastního bydlení.
Na druhou stranu máme relativně malé příjmové rozdíly, dostupné veřejné služby a životní úroveň, která je v mnoha ohledech srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi.
Česko tedy není mezi nejbohatšími zeměmi světa, ale ani mezi státy, kde by většina obyvatel žila v materiálním nedostatku. Je to vyspělá ekonomika, která se postupně přibližuje západní Evropě, přestože v příjmech a spotřebě má před sebou ještě značný kus cesty.
