Unikátní animace, jak vypadaly Drábské světničky ve středověku
Foto: Shutterstock
4 min
Při pohledu na Drábské světničky v Českém ráji byste jen těžko hádali, že na tomto místě kdysi stával hrad. Jak přesně vypadal, dnes už nikdo s jistotou neví. Dokonce ani netušíme, jak se původně jmenoval.
Reklama
Strategické umístění
Drábské světničky najdeme v Příhrazských skalách nedaleko Mnichova Hradiště. Vznikly na okraji pískovcového masivu Hrada, jehož skalní stěny padají místy do hloubky kolem sta metrů. Už samotná poloha poskytovala obyvatelům mimořádnou ochranu. K nepřístupným skalním blokům se dalo dostat jen několika úzkými cestami.
Středověcí stavitelé nemuseli budovat mohutné kamenné hradby. Využili členitý terén a doplnili ho dřevěnými konstrukcemi. Jednotlivé skalní věže propojovaly mosty, schodiště a dřevěné lávky. Na vrcholcích stály roubené stavby, jejichž trámy byly zasazeny přímo do vysekaných otvorů v pískovci.
Po těchto stavbách zůstaly ve skalách dodnes patrné drážky a otvory. Návštěvníci si je někdy pletou s přírodními útvary, ve skutečnosti však jde o stopy lidské činnosti. Archeologové zde identifikovali pozůstatky přibližně osmnácti místností vytesaných do skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích.
Jak mohl hrad původně vypadat, přibližuje animace:
Kdy hrad vznikl a kdo v něm bydlel
S přesným datováním Drábských světniček to není úplně jednoduché. Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality už od 12. století, samotný skalní hrad je však spojován především s vrcholným středověkem. Národní památkový ústav uvádí jeho doloženou existenci ve 13. a 14. století.
Část historiků a regionálních badatelů připouští také výraznější stavební úpravy nebo obnovení opevnění v 15. století, tedy v době husitských válek. Jedna z teorií předpokládá, že zdejší pevnost mohla sloužit k ochraně důležité obchodní cesty vedoucí podél Jizery směrem do Lužice.
Strategická poloha by tomu odpovídala. Z vysokých skal bylo možné dobře sledovat okolní krajinu a včas zaznamenat pohyb nepřátelského vojska.
Jistotu ale nemáme. O hradu se nedochovala žádná známá dobová písemná zmínka, která by prozradila jeho majitele, posádku nebo konkrétní účel. Dokonce ani jeho případné spojení s husity není prokázaným historickým faktem.
Ve skalách měli i kapli a vězení
Drábské světničky přitom nebyly jen vojenskou pozorovatelnou. Dochované pozůstatky ukazují, že areál měl poměrně promyšlené vnitřní uspořádání.
Mezi nejzajímavější prostory patří kaple. Archeologové v ní identifikovali vytesanou lavici, oltářní mensu a prostor sakristie. Existovala zde také místnost interpretovaná jako vězení s hladomornou. Další světničky sloužily pravděpodobně především jako skladiště a zásobárny. Obyvatelé hradu přitom většinou nežili v malých skalních komůrkách, ale v dřevěných stavbách přistavěných na skalních plošinách.
Proč hrad zmizel?
Někdy během 15. století přestaly Drábské světničky plnit svou původní funkci a opevnění postupně zaniklo. Dřevěné stavby zmizely, mosty se rozpadly a zůstaly jen místnosti vytesané do pískovce a otvory, ve kterých byly kdysi upevněny trámy.
Protože se nedochovaly žádné písemné zprávy, neznáme ani přesný okamžik, kdy byl hrad opuštěn. Jeho zánik se obvykle spojuje s proměnou poměrů po husitských válkách.
Dnes patří Drábské světničky k nejznámějším památkám Českého ráje. V posledních desetiletích je však ohrožovala eroze i velký počet návštěvníků. Po téměř pětiletém uzavření se areál 7. listopadu 2026 znovu otevřel veřejnosti. Lesy České republiky během záchranného projektu za téměř 18 milionů korun stabilizovaly poškozené části skal a vybudovaly nové schody, lávky a zábradlí.
