Desetitisíce lidí musí požádat o superdávku nově. Jinak nebudou mít nic
Od 1. října vstupuje v platnost nový zákon o dávce státní sociální pomoci, která se bude nově...
Většina živočichů se dokázala více či méně přizpůsobit klimatickým podmínkám, ve kterých žijí. Přesto však v rámci zvířecí říše existuje hned několik případů, kdy organismy za svou adaptací ušly skutečně úctyhodný kus cesty.
Nejen zvířata a rostliny, ale také bakterie dokážou vycítit, že se otepluje či ochlazuje, a přizpůsobit této změně svůj způsob života. Stejný smysl mají například květiny nebo zvířata, která migrují, a tudíž se v určitý čas musejí dát na pochod.
Odpradávna se naše hlavní město potýkalo s problémy v oblasti odpadového hospodářství. Odklízení, tedy spíš neuklízení, odpadků tedy provází „stověžatou matku měst“ od nejstarších dob. Lepší či jednodušší situace byla před vybudováním městské fortifikace, která jeho prostor uzavřela do pevných hranic.
Česká politika je občas jeden velký bizár a český lid spíše baví, než jim udává směr. Hlášky politiků baví, šokují a občas se vryjí do paměti takovým způsobem, že se stanou běžnou součástí našich životů.
Do Evropy přišli ze všech etnik nejpozději a dnes jsou tím nejpočetnějším z nich. Přesto je těžké vystopovat jejich pravý původ a soudobí spisovatelé se neshodnou ani na základních informacích o jejich způsobu života. Odkud vlastně pocházely kmeny, které považujeme za své praotce?
Jednoho chladného, deštivého večera v lednu 1974 rozechvěl pohoří Berwyn v národním parku Snowdonia silný otřes, který dosáhl síly 4,5 stupně Richterovy škály. Nikdo netušil, zda šlo o zemětřesení, nebo o dopad nějakého objektu z vesmíru.
Na počátku dvacátého století byl založen lom Alkazar na levém břehu Berounky pro těžbu vápence. Za druhé světové války se lomu zhostili nacisté a měli s lomem zdaleka jiné plány.
Mladší či starší, vyučení či vysokoškolsky vzdělaní – lidé ze všech sociálních vrstev se stále častěji scházejí na pravidelných hospodských kvízech a testují své všeobecné znalosti. Zkuste to taky!
V Československu bylo školství podobné tomu, jako v jiných zemích s komunistickým režimem. Bylo řízené a mělo jednotné učební osnovy. Děti začínaly svoji školní docházku v šesti letech a byly povinné se vzdělávat až do svých patnácti let.
Největší migrační vlnu z území bývalého carského Ruska na Západ zvedly po revoluci v roce 1917 masy lidí. Podle odhadů jich uprchlo dva a půl milionu. Do tehdejšího Československa se jich dostalo zhruba 30 tisíc. Šlo zejména o vrstvy inteligence a šlechty. A náš stát se o ně postaral.