Vorvaň: Jeden z největších savců patří k nejhlasitějším zvířatům na světě. Dokáže způsobit hluk ve výši 230 dB
Foto: Keola / Depositphotos
3 min
Mezi zvířaty najdeme různé rekordmany v rychlosti, výšce či váze. Jakýkoliv hluk nad 85 decibelů je pro člověka nebezpečný. Čím vyšší je hluk, tím kratší dobu je potřeba k poškození sluchu. Jeden savec umí vyprodukovat hluk o síle 230 dB.
Reklama
Nejhlasitější suchozemští tvorové
Možná bude pro někoho překvapením, že některá zvířata dokáží způsobit mnohem hlasitější zvuk než tryskové motory. Každý si asi umí představit hluk startujícího tryskového letadla nebo sekačky na trávu. Všechny tyto zvuky jsou pro sluch člověka nepříjemné. Mezi nejhlasitější suchozemská zvířata patří sloni, vlci, hyeny a lvi. Dále existují zvířata, která jsou schopna vyprodukovat hluk v rozmezí 110 až 117 decibelů. Takový netopýr vydává zvuk o síle 140 decibelů, který neslyšíme. V hmyzí říši je na špici cikáda se 135 decibely.
Nejhlasitější vodní živočichové
Pokud jste si mysleli, že jsou výše zmíněná zvířata absolutní špičkou, mýlili jste se. Mezi nejhlučnější zvířata patří vodní živočichové. Delfíni, krevety a velryby dokáží vyprodukovat zvuk přesahující 150 decibelů. Absolutním vítězem je vorvaň, jehož zvuk způsobuje hluk ve výši 240 decibelů. Naštěstí jsou naše uši ušetřeny těchto zvuků, takže nám nehrozí trvalé poškození sluchu. Pro srovnání, výbuch sopky Krakatoa způsobil hluk ve výši 310 decibelů. Dopad atomové bomby 224 decibelů, takže vorvaň opravdu generuje velký hluk.
Vzhled vorvaně
Vorvaň obecný patří mezi největší ozubené kytovce. Tito gigantičtí tvorové obývají všechny hluboké oceány. V devatenáctém století byla populace těchto gigantů značně ohrožena. Od roku 1986 platí zákaz jejich lovu, aby se mohla populace velryb opět zotavit. Vorvani jsou tmavě šedí, někteří z nich mají bílé skvrny. Jsou jedinými žijícími kytovci s jednou foukací asymetrickou dírkou na levé straně temene hlavy. Jejich hlavy jsou extrémně velké a tvoří asi jednu třetinu celého těla. Obecně platí, že tito tvorové dosahují délky kolem dvaceti metrů a samci jsou zpravidla větší než samice. Obvykle váží okolo čtyřiceti tun.
Využití zvuku k navigačním účelům
Vorvaň obecný používá tento hlasitý zvuk k navigaci a hledání potravy ve velkých a hlubokých oceánech. Zvukové vlny se odrážejí od předmětů nebo živočichů a vrací se zpět, aby získal informace a přehled o svém okolí. Díky tomuto hluku dokáží vorvani komunikovat na velké vzdálenosti, což je velmi důležité pro pohyb v hlubokém oceánu, kde nepanují vhodné viditelné podmínky. Pro lepší představu, vorvaň může danou komunikací získat informace do vzdálenosti 230 metrů.
Zajímavosti ze života vorvaňů
Vorvani se v průměru dožívají šedesáti let. Mezi mořskými savci pokrývá největší plochu, obývá prostor od Arktidy až po Antarktidu. Vorvani obsahují látku zvanou „spermacet“, což je tuková tkáň, která se nachází v hlavě vorvaně. Spermacetový olej se používal jako mazivo pro přístroje. Olej se získával zabitím vorvaně. I z tohoto důvodu se vorvaň jmenuje v anglickém jazyce „Sperm Whale“. Vorvani dokážou vydržet pod vodou až šedesát minut. Mezi jejich typickou kořist patří chobotnice, žraloci nebo ryby.
