Středobodem kostnice v Sedlci je lustr vyrobený z každé kosti v lidském těle
Foto: Interfase / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Součástí kostela Všech svatých v Sedlci, jehož počátky se datují až do 14. století, je slavná kostnice, ve které se nachází pozůstatky desítek tisíc koster. Co zajímavého je zde ještě k vidění?
Reklama
Zvenčí vypadá hřbitovní kostel jako malebný, ale nenápadný kostelík se hřbitovem. Pod touto gotickou stavbou však najdete místo posledního odpočinku přibližně 40 000 až 70 000 lidí, jejichž kosti jsou umělecky vystaveny v jedné velké expozici. Když přejíždíte pohledem po interiéru, prakticky na každém rohu najdete uspořádaně a pravidelně rozmístěné lidské kosti. Jednou z dominant této netradiční výzdoby kostela je pak odvážný lustr visící ze stropu, který zdobí alespoň jedna z každé kosti v lidském těle, ale najdete zde i další zajímavosti.
Sedlecká kostnice je často přezdívaná „kostel kostí“. Vypravit se do ní můžete přímo z Prahy – cesta vlakem vám zabere zhruba hodinu. Odměnou vám pak bude pohled na zvláštní místo, jehož příběh je stejně překvapivý a fascinující jako jeho samotný vizuál.
Dávná historie místa
Dějiny tamní kostnice se začaly psát zhruba ve 13. století, kdy byl místní opat vyslán do Svaté země v Jeruzalémě a údajně přivezl hrst hlíny. Hlína prý pocházela z Golgoty, posvátného místa hned za jeruzalémskými hradbami, kde měl být ukřižován Ježíš. Díky této vzácné relikvii se místo stalo oblíbeným hřbitovem pro celou východní Evropu. Ve 14. století pak zde byl vystaven i samotný gotický kostel, jehož sklepení sloužilo jako kostnice, která se v průběhu let postupně zaplnila.
Kostnice byly dříve poměrně běžné
Moderní podoba hřbitova jakožto místa na okraji města, které může být zvlášť vysvěceno, dříve neexistovala. Mrtví tak byli pod ochranou církve pouze, byli-li uloženi v nejbližším okolí kostela. V tomto ohledu tak kostnice splňovaly svůj účel.
Úkolem vyčistit, naskládat a uspořádat kosti v kostnici byl zpočátku pověřen poloslepý mnich, ale nakonec se ukázalo, že je třeba postupovat důkladněji. Koncem 19. století chtěla bohatá rodina Schwarzenbergů, která pozemek vlastnila, z místa udělat něco velkolepého. Přibližně v této době tak začaly vznikat unikátní umělecká díla z kostí. Šlo tedy pravděpodobně o iniciativu Schwarzenbergů, která zajistila dnešní podobu kostnice.
Slavný lustr a další vizuální kuriozity
Kostěný lustr je asi nejznámější výzdobou sedlecké kostnice, ale nachází se zde řada dalších zajímavých a vizuálně poutavých prvků. Například erb rodu Schwarzenbergů vytvořený umělcem Františkem Rintem z lidských kostí do nejmenších detailů. V pravé dolní části erbu je zobrazena vrána, která klove oči setnutému tureckému nepříteli, což Rint ztvárnil pomocí skutečné lidské lebky a ptáka vyrobeného z mnoha různých kostí. Stěnu také ozdobil svým vlastním podpisem, opět z kostí.
Sedlecká kostnice může dnešnímu oku připadat jako archaický pozůstatek zaostalého středověku, jde však o překvapivě moderní výtvor. Výsledná expozice se pak se stala jedním z nejoblíbenějších turistických míst v Česku. Inspiruje také nejrůznější umělce při tvorbě filmů či přebalů hudebních alb. Odkaz tohoto místa tak navzdory posmrtné tématice žije dál.
