Ani v Krkonoších, ani v Beskydech. Poprvé se v českých zemích lyžovalo na pražském Václaváku
V lednu roku 1887 se pražské Václavské náměstí proměnilo v první zaznamenanou sjezdovku na českém území. Dva mladí Pražané se tehdy pod rouškou tmy vydali na jeho zasněžený svah na podivných dřevěných prkýnkách. Jeden z nich, Josef Rössler-Ořovský, se později stal jednou z nejvýznamnějších osobností českého sportu.
Norové si spletli bruslařský klub s lyžařským
Josef Rössler-Ořovský se narodil v roce 1869 a už jako dvanáctiletý založil se svými kamarády Bruslařský klub Praha.
V roce 1886 se obrátil na norské obchodníky s žádostí o katalog bruslí. Dopis podepsal názvem svého spolku. Norové si však české označení vyložili po svém. Domnívali se, že jde o jakýsi Bruslar Ski Club, a k nabídce bruslí připojili také katalog lyží.
Mladého Pražana novinka zaujala natolik, že si objednal rovnou dva páry. Zásilka pak putovala ze Skandinávie do Prahy, ale narazila přitom na problém. Celníci totiž vůbec netušili, co jsou ta podivná dřevěná prkénka zač. Nakonec je odbavili jako obyčejné nelakované dřevo, údajně vhodné na výrobu vesel.
První jízdu si nechali až na noc
Lyže dorazily do Prahy na začátku ledna 1887. Josef a jeho mladší bratr Karel je samozřejmě chtěli okamžitě vyzkoušet. Nejdříve si nové vybavení osahali a trénovali na dvorku rodinného domu. Pak se rozhodli vyrazit ven.
Jenže představte si Prahu konce 19. století. Dva mladíci si připevní na boty dlouhá dřevěná prkna, o jejichž účelu většina lidí nemá ani tušení, a začnou na nich sjíždět ulice. Bratři nechtěli vzbudit pozornost. Počkali proto na tmu, kdy se veřejného pohoršení nemuseli tolik obávat.
Historicky první zaznamenaný sjezd na lyžích na českém území se uskutečnil v noci z 5. na 6. ledna 1887. Mladíci si vybrali svah Václavského náměstí, tehdy ještě nazývaného Koňský trh. Lyže si nasadili poblíž rozestavěné budovy Národního muzea a sjeli dolů až k Můstku.
Z dnešního pohledu šlo o poměrně krátkou jízdu, tehdy však představovala začátek nového sportu v českých zemích. A Praha se překvapivě stala místem, kde se začala psát historie lyžování.
Z náhodného objevu vznikl první lyžařský klub
Josef Rössler-Ořovský se pro lyžování nadchl. Neobvyklý zážitek si nechtěl nechat jen pro sebe, a tak začal nové vybavení ukazovat přátelům a učil je jezdit. V listopadu 1887 založil při Bruslařském klubu lyžařský odbor, z něhož se později vyvinul Český Ski klub Praha.
Šlo o první lyžařský spolek v Evropě mimo Skandinávii. Rössler-Ořovský navíc nezůstal jen u dovozu zahraničních lyží. Další páry pro něj začal vyrábět pražský loďař podle norských vzorů. Z neobvyklé novinky se postupně stával sport, který získával stále více příznivců.
Významnou roli v rozvoji lyžování sehrál také hrabě Jan Harrach. Ten se o několik let později inspiroval v Norsku a objednal lyže pro své lesní dělníky v Krkonoších. Ti je využívali především při pohybu v zasněžených lesích. Právě tam se lyžování začalo šířit mnohem rychleji a postupně se z praktické pomůcky stala oblíbená zimní zábava.
Muž, který přivedl do Čech řadu sportů
Josef Rössler-Ořovský nebyl jen průkopníkem lyžování. Patřil k nejvšestrannějším sportovním organizátorům své doby. Podílel se na rozvoji rychlobruslení, veslování, tenisu, jachtingu i dalších sportů. Společně s Jiřím Guthem-Jarkovským se zasloužil také o vznik Českého olympijského výboru.
Zajímavé je, že jeho původní lyžařské dobrodružství se odehrálo ještě v době, kdy sportovní lyžování v českých zemích téměř nikdo neznal. Od dvou párů dřevěných prkének z Norska vedla cesta k zimním střediskům, lyžařským klubům a závodům.