CNN ji zařadila mezi nejošklivější stavby světa. Pražská věž turisty přesto láká
Foto: Shutterstock
4 min
Pražané ji znají jako žižkovský vysílač. Někteří ji považují za architektonický unikát, jiní za betonovou příšeru, která do historického panoramatu města vůbec nepatří. Pražská televizní věž se dokonce dostala do mezinárodního žebříčku nejošklivějších staveb světa.
Reklama
Původně měla stát na Petříně
Žižkovská televizní věž měří 216 metrů a je nejvyšší stavbou Prahy. Její příběh se začal psát už v 70. letech, kdy hlavní město potřebovalo vyřešit problém s televizním a rozhlasovým signálem. Kvůli členitému terénu nebylo možné zajistit dostatečné pokrytí z dosavadních vysílačů.
Původně se počítalo s umístěním nové věže na Petříně. Proti tomu se však postavili památkáři. Ve hře byla také řada dalších lokalit, například Bohdalec, Pankrác nebo Riegrovy sady. Nakonec zvítězily Mahlerovy sady na Žižkově.
Stavba začala v listopadu 1985 a její projekt připravil architekt Václav Aulický ve spolupráci se statikem Jiřím Kozákem. Charakteristickou podobu tvoří tři mohutné ocelové tubusy s devíti kabinami. Vysílač začal zkušebně vysílat v březnu 1991 a veřejnosti byl zpřístupněn v únoru následujícího roku.
Proč ji CNN označila za jednu z nejošklivějších staveb?
Futuristická konstrukce vyvolávala rozpaky už během výstavby. Do historického panoramatu Prahy podle mnoha lidí nezapadala a její vzhled se stal terčem kritiky. Nelibost vzbuzovalo také umístění na území bývalého židovského hřbitova, jehož část stavba zasáhla.
V roce 2012 se věž objevila v žebříčku deseti nejošklivějších budov světa, který sestavila americká CNN. Skončila na čtvrtém místě. Nešlo ovšem o jediné podobné hodnocení. Už v roce 2009 ji cestovatelský portál VirtualTourist zařadil dokonce na druhou příčku svého žebříčku architektonických katastrof.
Nešlo o odborné architektonické soutěže, ale o výběry, které vycházely z názorů návštěvníků a redaktorů daných portálů. Přesto se nelichotivé označení s pražskou věží spojilo natolik, že se k němu média opakovaně vracejí.
Obří miminka jako nevšední dekorace
Zásadní proměnu přinesl rok 2000. Výtvarník David Černý tehdy na konstrukci umístil deset obřích soch lezoucích miminek. Jejich tváře nemají běžné lidské rysy, místo nich nesou zvláštní otisk připomínající čárový kód.
Instalace měla původně zůstat na věži jen dočasně. V listopadu 2000 byla odstraněna, ale už v říjnu následujícího roku se na tubusy vrátila. Tentokrát natrvalo. Dnes patří k nejznámějším prvkům celé stavby a bez nich si žižkovský vysílač mnoho návštěvníků ani neumí představit.
Věž postupně získala nové využití a přestala být pouze technickým objektem. Její okolí se proměnilo v místo, kam lidé míří za výhledem, jídlem i nevšedním zážitkem.
Dnes nabízí výhled, restauraci i nocleh v oblacích
Žižkovská věž je v současnosti známá také jako Tower Park Praha. Návštěvníci mohou vyjet do observatoře ve výšce 93 metrů, odkud se otevírá panoramatický výhled na Prahu. Za dobrého počasí je možné dohlédnout až 100 kilometrů daleko.
O patro níže, ve výšce 66 metrů, se nachází restaurace Oblaca a Bistro 66. Kdo by chtěl zažít něco opravdu neobvyklého, může si rezervovat také hotelové apartmá Sky Suite, které se nachází přímo ve věži.
Pod objektem najdeme zahradní restauraci Miminoo a prostor pro další volnočasové aktivity. Věž už tedy dávno není tou stavbou, kterou si turisté při procházce Prahy jen vyfotí.
Zda je krásná, nebo ošklivá, zůstává otázkou osobního vkusu. Jedno jí ale upřít nelze: málokterá pražská stavba dokáže vyvolat tak rozdílné reakce, a přitom být tak snadno rozpoznatelná.
