Nesnášenlivost laktózy běžná v neolitu donutila tehdejší zemědělce zpracovávat mléko krav, ovcí i koz
Foto: Ernst Wallis / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Zemědělci žijící v dnešním Polsku v období neolitu vyráběli mléčné výrobky z mléka různých zvířat: krav, ovcí a koz. Potvrdily to analýzy zbytků z hliněných nádob nalezených v Kujavsko-Pomořanském vojvodství. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Royal Society Open Science.
Reklama
Autory výzkumu a publikace jsou vědci z Velké Británie a Polska - z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni a z Ústavu systematiky a evoluce živočichů Polské akademie věd v Krakově, zveřejnil polský vědecký server Science in Poland.
Keramika vydala důkazy
Dr. Harry Robson z katedry archeologie na University of York řekl: „Tyto výsledky významně přispívají k našemu porozumění používání mléčných výrobků některými z nejstarších zemědělců ve střední Evropě. Zatímco předchozí výzkumy ukázaly, že mléčné výrobky byly v některých evropských regionech v tomto období široce dostupné, zde máme poprvé na základě analýzy keramiky jasné důkazy o diverzifikovaném stádu mléčného skotu, ovcí a koz."
Testované nádoby pocházejí z okolí obce Sławęcinek (Kujavsko-Pomořansko). Byly objeveny v roce 2016 při záchranných vykopávkách. V pozdně neolitické vrstvě (asi před 3100 až 3650 lety) archeologové našli nejen keramické nádoby, ale také stopy po malém sídlišti se čtyřmi domy, studnami a pohřbívání.
Zpracování mléka potvrzeno
Ke zkoumání keramiky a usazenin na jejím povrchu vědci použili metodu vícevláknové proteomiky a lipidové analýzy. Srovnáním proteomických dat lze přímo zjistit výrobu sýra (a další zpracování mléka obohacené o tvaroh), a to na základě pečlivého zkoumání podílu bílkovin tvarohu.
Vedoucí autorka studie Miranda Evansová z katedry archeologie v Cambridgi uvedla: „Výsledky proteomiky ukázaly, že starověké zbytky (z nádob) se velmi podobaly jak moderním zbytkům po výrobě sýra, tak samotnému sýru, a nikoli plnotučnému mléku. To prozrazuje, že lidé ze Sławęcinku praktikovali výrobu sýrů nebo jinou formu zpracování mléka obohacenou o tvaroh."
Dalším důkazem mnoha druhů mléka používaných k výrobě sýra byla přítomnost kravských i ovčích či kozích kostí na archeologickém nalezišti.
Nesnášenlivost laktózy
V neolitu byla nesnášenlivost laktózy běžným jevem - postihovala téměř všechny obyvatele Evropy až do pozdní doby bronzové, kdy se rozšířila genetická mutace, která dospělým umožnila produkovat laktázu, enzym, který laktózu v těle rozkládá. V téže době se chovatelé dobytka naučili snižovat obsah laktózy v mléce jeho zpracováním na sýr nebo například jogurt.
Mléčné důkazy
Důkazy o konzumaci mléčných výrobků zahrnují zbytky nádob se „zbytky mléka“, které se z té doby zachovaly v různých regionech. Podobným argumentem jsou mléčné proteiny nalezené v zubním plaku neolitických lidí. Také se našly kosti dobytka, které nesou známky usmrcení, praktivaného u mléčného skotu.
Archeologové mají stále více důkazů o tom, že mléko se ve střední Evropě konzumovalo již od počátku neolitu. Tukové částice typické pro mléčné výrobky byly již dříve nalezeny na keramických nádobách objevených v dnešním Polsku a Maďarsku. Stáří těchto nádob se odhaduje na 6. tisíciletí před naším letopočtem. Stopy po výrobě sýra z doby před více než 7 000 lety byly objeveny na nádobách nalezených v Kujavsku. Publikace na toto téma, na níž se podíleli britští, američtí a polští vědci, byla zveřejněna v časopise Nature v roce 2012, popsal polský server Science in Poland.
