Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si někdy přímo vyžádala sokyni, když už nemohla rodit

Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si někdy přímo vyžádala sokyni, když už nemohla rodit

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Původní Eskymáci se rozvádějí lehkým způsobem, jako se žení. Omrzí-li žena muže – opačný případ nastává zřídka – provede muž prostě to, že „...se od ní odtáhne, když ulehne, aniž řekl jediného slova. Z toho pozná žena ihned jeho úmysl.“

Obsah článku
  1. Silnější si vezme ženu slabšího
  2. Rozvody byly snadnější
  3. Uživil většinou dvě, jindy i 11 manželek
  4. Sokyně je někdy přímo vyžádána
  5. Mnohomužství se příliš nepraktikovalo
  6. Bylo těžké odloučit se od druhé ženy
  7. Pod pantoflem? Kdo?

Příštího rána tedy žena sbalí své kůže a vrátí se potichu do domu svých rodičů. Přitom se nejraději tváří, jako by si z věci nic nedělala. „Kolik našich manželů by si přálo, aby jejich ženy byly ‚Grónlanďanky‘!“ popisuje tehdejší rozvodovou situaci mezi grónskými Eskymáky na konci 19. století norský polárník, vědec a diplomat Fridtjof Nansen (1861–1930) ve své knize Život Eskymáků z roku 1891.

Silnější si vezme ženu slabšího

Zachce-li se některému muži ženy někoho jiného, klidně si ji vezme, je-li silnější. Když se Papikovi, váženému a zdatnému lovci u Angmagsaliku (nově Tasiliaq, město na východě Grónska – pozn. aut.), zachtělo mladé ženy Patuakovy, jel k Patuakovu stanu a vzal s sebou prázdný kajak. Vystoupil na břeh, vzal ženu, dovedl ji k břehu, posadil ji do prázdného kajaku a odvesloval s ní. Patuak, který byl mladší než Papik a nebyl tak zdatný, ani tak silný jako on, se musil se ztrátou ženy smířit.

Na východním pobřeží je mnoho případů, kdy ženy jsou provdány třeba za deset různých mužů. Utukuluk u Angmagsaliku vyzkoušela osm různých mužů; po deváté se provdala znovu za svého šestého manžela.

Rozvody byly snadnější

Rozvod se provádí zejména snadno tehdy, nejsou-li děti. Narodí-li se ženě dítě, a zejména když je to chlapec, bývá svazek pravidelně pevnější.

Nejde ovšem o rozvody jakožto právní záležitost v našem slova smyslu, nýbrž o rozvrácení více méně dočasného tzv. párového manželství, což bylo obvyklým jevem na daném stupni vývoje prvobytné rodiny.

Uživil většinou dvě, jindy i 11 manželek

Může-li Eskymák na východním pobřeží uživit více než jen jednu ženu, přibere si další; většina dobrých lovců tedy má dvě ženy, ale nikdy víc.

Dánský obchodník a polárník Lars Dalager (1722–1772) se zmiňuje, že na západním pobřeží v jeho době měla „...sotva dvacetina Eskymáků dvě ženy, velmi zřídka tři a výjimečně čtyři; přesto však jsem znal muže, který jich měl jedenáct.“

Sokyně je někdy přímo vyžádána

Podle Nansena často není první žena spokojena, dostane-li sokyni; někdy se to však stane na její výsostnou žádost, aby měla více pomoci při domácí práci. Důvod však může být i jiný: „Jednou jsem se ptal jedné ženy,“ vypráví Dalager, „proč si její muž vzal ještě jednu ženu. ‚Požádala jsem ho o to sama,‘ odpověděla, ‚poněvadž se mi už nechce rodit více dětí.‘

První žena je pokládána vždycky za nejváženější, i když muž měl více náklonnosti k té, kterou si přivedl později.

Mnohomužství se příliš nepraktikovalo

Polyandrie (neboli mnohomužství) se tu vyskytuje pouze zřídka. Nils Egede vypráví o ženě, která měla dva muže, avšak ona i muži byl angákokové – eskymáčtí kouzelníci.

Bylo těžké odloučit se od druhé ženy

Se zavedením křesťanství bylo ovšem odstraněno i mnohoženství. Misionáři žádali, aby se pohan, který se dal pokřtít a byl ženat se dvěma ženami, od jedné z nich odloučil. Bylo to ale nespravedlivé a v Grónsku to byl značný problém, potvrdil Lars Dalager a dodal, že když nešlo, aby se Eskymák odloučil od své druhé ženy, se kterou měl například dva syny, odstěhoval se na druhý konec ostrova.

Pod pantoflem? Kdo?

Postavení ženy v manželství je v Grónsku právě tak jako jinde na světě rozdílné. Pravidelně je rozhodující silou muž, ale viděl jsem také rodiny, kde muž byl pod pantoflem. Patří to ovšem k výjimkám, informoval o tehdejších párových vztazích na největším ostrově světa polárník Fridtjof Nansen.

Reklama
Zdroj článku:
NANSEN, Fridtjof. ŽIVOT ESKYMÁKŮ. Praha: Mladá fronta, 1956. Globus (Mladá fronta).
Reklama