Výzkum kostí neandrtálců prokázal, že se živili mršinami, kočovali a nevymřeli, pouze odešli za zvěří kvůli klimatické změně
Foto: Procy / Shutterstock
4 min
Zkoumání kostí neandrtálců mezinárodním týmem badatelů ukázalo, že neandrtálci jedli téměř výhradně maso, takže byli asi úspěšnými lovci. Někteří autoři tvrdí, že se živili především mršinami a v nouzi jedli i rostlinnou stravu, napsal Richards a kolektiv pro prestižní časopis PNAS v roce 2000.
Reklama
Při dalším zkoumání byly kosterní pozůstatky raně moderních lidí, jež byly nalezeny v České republice, Velké Británii a Rusku, porovnávány s pozůstatky neandrtálců, kteří žili zhruba ve stejné době. Zatímco neandrtálci očividně jen lovili zvěř, raně moderní lidé dovedli nejen rybařit, ale také ryby sušením konzervovat, domnívají se vědci. Navíc dovedl raně moderní člověk patrně chytat do tenat i ptáky, píše Hans-Joachim Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce – podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.
Klimatické změny jako směr posunu neandrtálců
„Neandrtálci trávili většinu svého času lovem. Když lovená zvířata odešla jinam nebo se objevil konkurenční lovec, neandrtálci nevěděli, kde mohou lovecké štěstí zkoušet příště,“ napsal časopis PNAS roku 2001. (Proceedings of the National Academy of Sciences je jedním ze světově nejprestižnějších, nejvíce citovaných a komplexních víceoborových vědeckých časopisů - pozn.).
Podle archeologa Curtise Runnelse zpečetilo zánik neandrtálců zmizení velkých stád bizonů a obřích jelenů, spojené s klimatickými změnami, napsal časopis Science v 2004.
Jestliže byli neandrtálci podle všeho masožravci a šli za zvěří, žili patrně kočovným způsobem života. Tím se lišili od raných lidí žijících tehdy usedlým způsobem života. Však i v dnešní době žijí vedle sebe různé etnické skupiny, z nichž některé se spolu nemísí, s výjimkou případů, kdy uměle vedené hranice přinutí nomády, aby se usadili. Avšak sexuální kontakty a jednotliví míšenci jsou přesto možní a dokonce pravděpodobní, sděluje voj teorii autor knihy Hans-Joachim Zillmer.
Fotka od Yulia Serova / Shutterstock
Vymřeli, nebo jsou tu mezi námi,
Domnělé vymření neandrtálců, jež bývá často podporováno absencí „typických“ neandertálských nástrojů v určitých geologických vrstvách, by mohlo jednoduše ukazovat na to, že tito lidé odešli jako nomádi v důsledku klimatických změn za zvěří jinam a obsadili jiný životní prostor.
V pohoří Zagros v jihozápadním Íránu neandrtálci lovili divoké ovce a kozy. Než tato divoká zvířata vymřela (nebo je změna klimatu přinutila odtáhnout jinam?), přišel moderní člověk a domestikoval je, shrnuje studie zveřejněná v časopisu Science v roce 2000.
Nemohlo to však vypadat také tak, že neandrtálci ovce a kozy nejen pouze lovili, ale jako nomádi také chovali jejich stáda a občas chodili na lov? Co když po klimatických změnách přišli usedlí zemědělci s domestikovaným zvířaty? Zajímavé je, že údajná raná domestikace v podobě pastevecké kultury začala teprve před 10 000 lety a skutečný chov se prosadil ještě o 1000 let později. Říká se, že tento přechod souvisel s vymřením neandrtálců a objevením moderního člověka. Nemusíme vždy použít „zákon silnějšího (zdatnějšího)“ evoluční teorie.
Kočovník se usadil
V takzvané době kamenné byla hustota populace natolik nepatrná, že byl k dispozici dostatek místa pro všechny lidi a velký životní prostor pro různé druhy živočichů. Na některých místech následoval plynulý vývoj od kočovného způsobu života k usedlému, vynucený drastickým zhoršením klimatu a redukcí stepních ploch, jako například po potopě. Ruku v ruce s tím šel i přirozený úbytek zbylých zdrojů masa a domestikace zvířat, popisuje tehdejší možnou situaci na naší planetě Hans-Joachim Zillmer ve své knize Evoluce – podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.
