Definoval komunismus. Mladý Karl Marx ale nebyl žádný andílek
Karl Marx je znám především jako tvůrce Komunistického manifestu a velký sympatizant dělnické třídy. Tento německý filozof byl však hlavně velký srdcař a bavič.
Německý filozof, revoluční ekonom a vůdce Karl Marx založil moderní vědecký socialismus. Jeho základní myšlenky – známé jako marxismus – tvoří základ socialistických a komunistických hnutí na celém světě. Karl Marx byl ale nejen velkým myslitelem, tíhl i k umění, živil se žurnalistikou a velmi rád se bavil.
Původ
Karl Heinreich Marx se narodil 5. května 1818 v Trevíru v Rýnském Prusku (dnešní Německo) jako syn velmi dobře situovaného právníka Heinricha Marxe a Holanďanky Henrietty Presburg Marxové. Heinrich i Henriette pocházeli z dlouhé linie rabínů (mistrů nebo učitelů židovského náboženství). Heinrich Marx, který nemohl vykonávat právnickou praxi, protože byl Žid, konvertoval kolem roku 1817 k luteránství. Karl byl pokřtěn ve stejném kostele v roce 1824 ve věku šesti let. Karl navštěvoval luteránskou základní školu, ale později se stal ateistou. Byl to on, kdo vymyslel výrok „náboženství je opium lidu“, základní princip moderního komunismu.
![](https://www.nespechej.cz/uploads/image-gallery/Marx-and-Engels.jpg)
Romantický rebel
Přestože byl ze zámožné rodiny, silně se ztotožnil s rostoucí dělnickou třídou. V mládí chtěl být básníkem a dramatikem. Ve studentských letech dokonce napsal velké množství básní. V tomto světle vyznívá jako romantický idealista, leč jeho projev byl spíše rebelský. Po střední škole strávil rok v Bonnu, kde však studoval jen málo, ale hodně se bavil a pil. Nahromadily se mu také velké dluhy. Marxův zděšený otec ho z Bonnu odvolal a nechal ho nastoupit na berlínskou univerzitu, která byla v té době centrem intelektuálních diskuzí.
V Berlíně se vytvořil okruh brilantních myslitelů, kteří zpochybňovali stávající instituce a ideje, včetně náboženství, filozofie, etiky a politiky. Marx se k této skupině radikálních myslitelů upřímně připojil. V Berlíně strávil více než čtyři roky a v březnu 1841 ukončil svá studia doktorátem.
Nucené stěhování
Marx se poté začal věnovat psaní a žurnalistice, aby se uživil. V roce 1842 se stal redaktorem liberálních (novým myšlenkám otevřených) kolínských novin Rheinische Zeitung, které však berlínská vláda v následujícím roce zakázala vydávat. V lednu 1845 byl Marx vyhoštěn z Francie na popud pruské vlády, jak sám říkal. Přestěhoval se do Bruselu v Belgii, kde založil Německou dělnickou stranu. Zde napsal slavný Manifest komunistické strany (známý jako Komunistický manifest).
Vyhnán belgickou vládou se Marx vrátil do Kolína nad Rýnem, kde se v červnu 1848 stal redaktorem listu Neue Rheinische Zeitung. O necelý rok později pruská vláda vydávání listu zastavila a Marx sám byl donucen k odchodu. Odešel do Paříže, ale v září ho francouzská vláda opět vyhostila. Marx se nakonec usadil v Londýně v Anglii, kde žil jako vyhnanec bez státní příslušnosti. Británie mu totiž odepřela občanství a Prusko ho odmítlo přijmout zpět jako občana
Osobní život
Marx se 19. června 1843 oženil se svou láskou z dětství Jenny von Westphalen, která byla známá jako nejkrásnější dívka v Trevíru. Byla mu zcela oddaná. Zemřela na rakovinu 2. prosince 1881 ve věku šedesáti sedmi let. Pro Marxe to byla rána, ze které se už nikdy nevzpamatoval.
Marxovi měli sedm dětí, z nichž čtyři zemřely v kojeneckém nebo dětském věku. Své dcery hluboce miloval a ty zase zbožňovaly jeho. Ze tří přeživších dcer – Jenny, Laury a Eleanor – se dvě provdaly za Francouze. Oba Marxovi zeťové se stali významnými francouzskými socialisty a poslanci parlamentu. Eleanor byla aktivní jako britská organizátorka práce.
Konec života
Marx trávil většinu svého pracovního času v Britském muzeu, kde prováděl výzkum jak pro své novinové články, tak pro své knihy. Při přípravě knihy Das Kapital přečetl všechny dostupné práce z oblasti ekonomické a finanční teorie a praxe.
Marxovo nadměrné kouření, pití vína a záliba v silně kořeněných jídlech mohly být příčinami jeho nemocí. V posledních desítkách let svého života již nemohl vykonávat žádnou soustavnou intelektuální práci. Zemřel v křesle v Londýně 14. března 1883, asi dva měsíce před svými pětašedesátými narozeninami. Je pohřben na londýnském hřbitově Highgate, kde je jeho hrob označen bustou.