Císařovna Sissi byla symbolem krásy. Trpěla ale mnoha neduhy, nejen těmi fyzickými
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Jméno Sissi znají dnes nejen zájemci o historii Rakouska-Uherska, ale prakticky všichni. I více než 120 let po své tragické smrti je krásná císařovna stále ikonou.
Reklama
Sissi a my
Když v roce 1955 spatřil světlo světa film Sissi s krásnou Romy Schneiderovou v hlavní roli, okamžitě zaznamenal fenomenální úspěch. V důsledku toho vzedmul také obrovskou vlnu zájmu o skutečnou císařovnu Alžbětu Bavorskou, přezdívanou Sissi. Tento zájem do dnešní doby neopadnul, Alžběta je považována za fascinující ženu a jednu z ikon starého mocnářství. Její skutečný život ale nebyl vůbec blyštivý, ba právě naopak, velmi často byl velmi temný…
Pohádková princezna Sissi
Alžběta Amálie Evženie Bavorská přišla na svět na Štědrý den roku 1837 jako čtvrtý potomek bavorského krále Maxmiliána I. Josefa. V dětství si plnými doušky užívala svého výsadního postavení a spíše než etiketě vysoké rakouské šlechty se věnovala aktivitám, jako byla jízda na koni, sport, procházky přírodou nebo studiem umění.
Zlom v životě mladě Sissi nastal v roce 1853, kdy se poprvé setkala s mladým rakouským císařem Františkem Josefem I. Ten se do ní okamžitě bláznivě zamiloval a ona jeho cit opětovala. Svatba následovala zanedlouho potom a z princezny se stala císařovna Sissi. Současně pro ní ale začaly velké problémy.
Těžký život u dvora
Na svoji dobu poměrně volnomyšlenkářská Sissi se ocitla v pozici těsně sešněrované pravidly a etiketou. Současně si však nelze představovat pouze sympatickou mladou ženu vhozenou do nepřátelského prostředí císařského dvora. Sama Sissi měla velmi komplikovanou povahu, byla sebestředná, vůči služebnictvu arogantní, a dokonce i fyzicky agresivní.
Dlouhodobě trpěla depresemi a nespavostí, což se u dvora ještě prohloubilo. Kromě toho byla Sissi doslova posedlá svým vzhledem.
Posedlost vzhledem
Sissi si byla vědoma své mimořádné krásy (tu kazily možná jen nedokonalé zuby) a byla rozhodnutá si ji za každou cenu udržet. Císařovna měla panickou hrůzu z toho, že její tělesná hmotnost přesáhne 55 kg. Její chování by si v dnešní době nepochybně vysloužilo diagnózu anorexie. Sissi prakticky nejedla a pouze pila šťávy z ovoce nebo lisovaného hovězího masa. K tomu – vůči tehdejším zvyklostem značně neobvykle – si nechala zřídit tělocvičnu, ve které často cvičila.
Zvláštní pozornost věnovala Sissi svým vlasům sahajícím v pozdějším období až k zemi. Česat jí je mohla pouze její osobní komorná, která byla trestána za každý vyčesaný vlas. Císařovna dokonce zakazovala své fotografování a malbu portrétů po své třicítce.
Kruté rány osudu
Osud byl však k Sissi krutý a alespoň částečně lze její chování přisuzovat neštěstím a tragédiím, které jí v životě potkaly. Její první dítě, princezna Žofie, se narodila necelý rok po svatbě. V době, kdy jí byly dva roky, ji matka vzala na cestu do Uher. Na té však holčička vážně onemocněla a brzy zemřela. Z této rány se Sissi nevzpamatovala a ke svým dalším dvěma dětem, princezně Gisele a princi Rudolfovi, si raději nikdy nevytvořila opravdu pevné mateřské pouto. Raději volila chladný odstup.
Skutečný vřelý cit projevovala pouze své nejmladší dceři, princezně Marii Valerii, která však přišla na svět až s poměrně velkým odstupem od ostatních sourozenců. I přes chladnější vztah k synovi ale nelze pochybovat o tom, že jeho sebevražda v době, kdy mu bylo 31 let, Sissi také velmi zasáhla. Od jeho smrti nechodila oblékaná jinak než v černých šatech.
Odcizení od manžela a tragický konec
Vše výše uvedené mělo nepochybně vliv na to, že se Sissi odcizila manželovi (který se svými milenkami také jistě nebyl bez viny) a postupně s ním trávila méně a méně času. Sissi často vyrážela sama na cesty po Evropě a jedna taková se jí stala osudnou.
V roce 1898 jí při nastupování na parník na Ženevském jezeře napadl a pilníkem probodl italský anarchista Luigi Lucheni. Sissi následkům zranění ve věku 60 let podlehla. Skončil tak život ženy mimořádně krásné, ale současně velmi komplikované a také stíhané ranami osudu.
