Attila, vládce Hunů. Asi jediný, kdo vydíral velký Řím. Zemřel o svatební noci
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
5 min
„Ten člověk se narodil, aby vzbuzoval děs v srdcích všech národů, aby se před ním třásly všechny země,“ uvedl kronikář Jordanis o Attilovi, pod jehož velením zasadili hunští válečníci poslední smrtící úder Římské říši.
Reklama
„Bič Boží“
Attila, přezdívaný Bič Boží, byl králem Hunů v letech 434 až 453. Proslul tím, že z centra své říše ležící v uherské nížině napadl Římskou říši, jižní balkánské provincie, Řecko a poté také Galii a Itálii. Ve své době hluboce zasáhl do dějin evropského kontinentu. V legendách vystupuje pod jménem Etzel v Nibelunzích a pod jménem Atli v islandských ságách.
Privilegovaná výchova
Daleko od stereotypu nemytého, nevzdělaného barbara se Attila pravděpodobně na začátku pátého století našeho letopočtu narodil do nejmocnější rodiny severně od Dunaje. Jeho strýcové Octar a Rugila (také Ruga nebo Rua) společně vládli Hunské říši na konci 420 a na začátku 430. Attila a jeho starší bratr Bleda se naučili lukostřelbě, boji s mečem, jezdit a starat se o koně. Také mluvili – a možná četli – jak gótsky, tak latinsky a učili se vojenské a diplomatické taktice. Oba bratři byli pravděpodobně přítomni, když jejich strýcové přijali římské velvyslance.
Přijetí moci a vyjednání s Římany
Po smrti svých strýců v roce 434 zdědil Attila a jeho bratr Bleda společnou kontrolu nad Hunskou říší. Jejich prvním krokem bylo vyjednat smlouvu s Východořímskou říší, ve které císař Theodosius II. souhlasil s platbou asi 700 liber zlata ročně jako příslib míru mezi Huny a Římany. Ale jen o několik let později Attila tvrdil, že Římané porušili smlouvu, a vedl se svou armádou sérii zničujících útoků na východořímská města v roce 441. Zastavil se pouhých 20 km od Konstantinopole. Theodosius byl nucen uzavřít nové podmínky a souhlasil, že zaplatí Attilovi ohromující částku 2 100 liber zlata ročně.
Zabil vlastního bratra, aby získal absolutní moc
Po uzavření mírové smlouvy v roce 443 se Hunové vrátili do Velké uherské nížiny. Římské zdroje jsou mlhavé ohledně toho, co se tam během několika příštích let stalo, ale zdá se být jasné, že v určitém okamžiku se Attila rozhodl vyzvat Bledu o výhradní moc nad říší. Římský spisovatel Priscus, který poskytl to, co bylo považováno za nejspolehlivější římský záznam o Hunech, tvrdil, že v roce 445 byl „Bleda, král Hunů, zavražděn v důsledku spiknutí svého bratra Attily“. O dva roky později vedl Attila další, ještě ambicióznější útok na Východořímskou říši. Hunové vtrhli přes Balkán až do Řecka a Římanům se je nakonec podařilo zastavit u Thermopyl, načež Hunové a Římané vyjednali další komplikovanou smlouvu s ještě tvrdšími podmínkami pro Římany.
Napadl Galii, aby si získal ženu.
Na jaře roku 450 poslala Honoria, ctižádostivá sestra západořímského císaře Valentiana III., Attilovi prsten a požádala ho, aby jí pomohl dostat se z hrozícího sňatku s římským aristokratem Bassem Herculanem, který jí vnutil její bratr. Attila, který už měl několik manželek (přesný počet není znám), prohlásil Honorii jako svou nejnovější nevěstu a požadoval po Valentinianovi půlku Západořímské říše jako věno. Ten odmítl, což vyvolalo vpád Hunů do Galie. Další osudy Honorie po bitvě na Katalaunských polích (451) nejsou známy.
Attila utrpěl svou první a jedinou porážku v bitvě na Katalaunských pláních
V roce 451 asi 200 000 Attilových hunských bojovníků napadlo Galii. Jak postupovali krajinou, zanechávali za sebou masakr a zkázu, uzavřeli Římané (velel jim generál Flavius Aetius, jenž byl dříve zadobře s Attilou) spojenectví s králem Theodorikem I. z Vizigótů. Spojená římsko-gótská armáda se střetla s Attilou v rozhodující bitvě na Katalaunských pláních, a nakonec porazila velkého vůdce Hunů v jednom z nejkrvavějších konfliktů v historii. Theodorik byl ve střetu zabit, zatímco Attila se z Galie stáhl. Nikdy se ale nedal snadno odradit, v příštím roce napadne Itálii.
Toužil po zlatě, žil ale skromně a pokorně
Podle Prisca, který v roce 449 navštívil Attilovo sídlo spolu s římskými velvyslanci, uspořádal hunský vůdce banket, na kterém hostům naservíroval luxusní jídlo na stříbrných a zlatých talířích. Sám Attila, jak poznamenal Priscus, byl obsluhován odděleně a jedl a pil z dřevěných nádob. Také Attilovy šaty byly docela jednoduché.
Attilova smrt
Stárnoucí Attila se v roce 453 n. l. rozhodl oženit s germánskou dívkou Ildikó. Byla to sedmnáctá manželka. Po svatební noci ráno byl nalezen v kaluži krve mrtev. Dodnes není zcela objasněno, co se stalo. Jedna z verzí je, že Attilu zabila jeho nová manželka Ildikó ukrytým nožem. Obvykle uváděná verze je, že se Attila udusil, když mu v noci začala prudce téct krev z nosu.
