Čertův sloup na Vyšehradě. Šlo o sázku čerta a svatého

Místo opředené tajemstvím

Čertův sloup na Vyšehradě je považován za tajemné a magické místo na kouzelném pražském Vyšehradě. Jde o zvláštní útvar, který je sestaven ze tří starověkých sloupů z kamene. Jeho původ není úplně jasný, ale je opředen několika verzemi pověstí. Délka jednoho sloupu je přes dva metry a každý z nich váží okolo jedné tuny. 

Sloup najdeme na Vyšehradě v Karlachových sadech

Čertův sloup najdeme přímo v Karlachových sadech, které se nacházejí v areálu Vyšehradu. Jedna z pověstí praví, že se sloup do sadů dostal po sázce kněze a čerta, který měl sloup přinést z Baziliky sv. Petra v Římě. Jiná pověst uvádí, že šlo přímo o sázku čerta se sv. Petrem. 

První záznamy najdeme ve středověké kronice

První záznam o Čertově sloupu je uveden ve středověké kronice. Ta uvádí, že se pravděpodobně jedná o část bývalé románské baziliky. Také se uvádí, že mohl být používán jako časomíra prvními Slovany, kteří se zdržovali na českém území v 5. až 7. století.

Nejznámější vyšehradská pověst

Pověst o Čertově sloupu patří mezi nejznámější vyšehradské pověsti. Této pověsti se velmi detailně a s péčí věnovala spisovatelka Popelka Biliánová, která byla významnou vyšehradskou patriotkou. 

Sloup byl přinesen čertem z Říma

U vyšehradského hřbitova se nachází park, ve kterém stojí na tři kusy přeražený Čertův sloup. Pověstí o něm je hned několik a vyprávějí o tom, že tento sloup byl přinesen čertem přímo z Říma. Přinesl jej v souvislosti se sázkou o duši neznámého hříšníka nebo hříšnice. Čert se jmenoval Lardan a do Prahy se dostal po tom, co byl vymítán z těla jednoho Švýcara.

Přečtěte si také

Způsoby, jakými staří Římané předpovídali budoucnost, zahrnují lidské oběti či vejce

10. 4. 2023

Sloup musel být přinesen dříve, než doslouží kněz mši

Hříšné duše se ujal svatý Petr a pověřil čerta, který chtěl tuto duši získat, aby přinesl sloup z kostela v Římě přímo na Vyšehrad. Úkol musel být splněn dřív, než kněz na Vyšehradě doslouží mši.

Svatý Petr čertovi třikrát shodil sloup do moře

Pekelník se ihned vydal na cestu, aby úkol splnil co nejdříve. Svatý Petr čertu shodil sloup třikrát do moře. I přesto, že se čert vody velmi bál, se pokaždé pro sloup ponořil. Protože musel čert sloup ve vodě dlouho hledat, zmeškal tak stanovený termín, který mu sv. Petr dal a nestihl konec mše.

Ve zlosti hodil čert sloup na střechu kostela

Čert měl obrovskou zlost a hodil vší silou sloup o střechu kostela. Sloup zůstal ležet v kostele u severního vchodu.

Pověst o Čertově sloupu na Vyšehradě má několik verzí

Jiná pověst praví, že sloup ležel původně na hřbitově sv. Jana Stětí u Mariánské kaple a při stavbě hradeb byl přenesen do kostela sv. Petra a Pavla. Pak byl přenesen ke kostelní zdi a následně do parku. Další pověst uvádí, že byl Čertův sloup hozen na Vyšehrad prakem, ale tato verze je značně nereálná. Údajně jej Pražané dobře využili při obléhání Vyšehradu roku 1420.

Může být odkazem na pohanské doby

Další výklad pochází od starého vyšehradského patricia Pohana, který uvádí, že kusů sloupů bylo za kostelem víc. V těch místech se nacházel pohanský svatoháj. Znamená to, že Čertův sloup na Vyšehradě je odkazem na pohanské časy, kdy se na takovýchto sloupech nacházela pohanská božstva. Existuje také teorie, Čertův sloup je časoměrným pohanským sloupem, milníkem cesty nebo pranýř. Odborníci se domnívají, že jde o zbytky zrušeného kostela Stětí sv. Jana.

Geologický rozbor sloupu

Na základě geologického rozboru sloupu bylo prokázáno, že jde o dva různé pozůstatky sloupů. Také je uvedeno, že je sloup zhotoven z granodioritu, který pochází ze středočeského lomu.