Kata Mydláře známe asi všichni. Stihl toho hodně. Ve své práci i v životě
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Hrdelní právo mělo v Čechách dlouhou tradici, jmenný seznam katů je rovněž rozsáhlý, ovšem do vědomí široké veřejnosti se nesmazatelně zapsalo jedno jméno – Jan Mydlář, slavný pražský mistr popravčí, který svůj um předvedl 21. června 1621 během staroměstské exekuce, tedy popravy 27 vůdců protihabsburského povstání z roku 1618. Znáte celý příběh příběh Jana Mydláře?
Reklama
Romantická postava
Kat byl tzv. marginál, člověk stojící na okraji společnosti. Kvůli svému kontroverznímu zaměstnání se jej lidé báli, mnozí dokonce štítili, proto kati většinou žili za městem v tzv. katovně nebo na jeho okraji. Měli vyčleněné místo v hostinci i v kostele. Mistr popravčí byl zaměstnancem města, dostával fixní plat, další odměny plynuly z jednotlivých úkonů. Vyznal se v anatomii, proto se mnohdy podílel na léčbě zlomenin a různých zranění, ovšem především u zvířat.
Stále v sobě živíme představu o vzhledu kata jako muže v červené kápi. Podle historiků takto kati oblékaní nechodili. Mylná je rovněž představa, že se hlava odsekla na špalku. Nikoli. Odsouzený nešťastník vždy klečel.
Opředen mýty
O Janu Mydlářovi se nedochovalo mnoho informací. Informace můžeme čerpat z díla Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze. Ačkoli byl historik a vycházel z pramenů, napsal román, do nějž si jistě mnoho domyslel. Není možné k dílu přistupovat jako k věrohodnému historickému pramenu.
Neznáme přesné datum jeho narození. Podle Svátka přišel budoucí popravčí na svět roku 1572 do rodiny městského písaře v Chrudimi. Ovšem historici s touto verzí nesouhlasí, měl pocházet z rodiny výrobce mýdla. Dle dostupných zpráv studoval latinskou školu, odtud odchází do Prahy. Svátek udává, že se věnoval studiu medicíny, ale i tato informace má být nepravdivá.
Jak se dostal ke kontroverznímu povolání? Podle romantické pověsti z nešťastné lásky. Zamiloval se do ženy, která byla odsouzena na smrt za vraždu manžela. Mydlář se ji pokusil zachránit tím, že se dal do služeb katova pacholka. Nešťastnici nakonec oběsili, ale mladý Mydlář už u řemesla zůstal. První doloženou popravu vykonal roku 1605. Usekl hlavu oblíbenci Rudolfa II., jistému šlechtici Heřmanu Fridrichu Russwormovi. Poslední exekuci provedl 1632, tehdy poprvé netrefil, a proto se rozhodl odejít do důchodu. Řemeslo převzal syn.
Výjimka potvrzující pravidlo
Je jisté, že byl bohatý, protože za mučení a popravy si účtoval vysoké částky, které mnohdy nechtěla městská rada vyplatit. Vlastnil několik domů. Oproti jiným vykonavatelům hrdelního práva se těšil váženosti. Dvakrát se oženil. První manželka se jmenovala Alžběta Špetlová, rovněž dcera kata. Vychovaly spolu dvě děti: Jana Václava a Magdalénu. Podle pověsti měla po staroměstské exekuci spáchat sebevraždu. Podruhé se oženil ve vysokém věku, to už si ale užíval zaslouženého odpočinku.
V následujících letech se Mydlář věnoval správě majetku. Jako otec nejméně dvou dětí byl zakladatelem rodu, jehož členové později vykonávali katovské řemeslo v řadě českých měst. Potomkům vštěpoval vztah ke vzdělání, dále jim odkázal majetek a pochopitelně meč. Soupis majetku jeho syna Jana Václava uvádí nejen mnoho cenností a obrazů, ale také knihovnu obsahující několik stovek svazků.
Slavný na věky
Nesmrtelné místo v českých dějinách si vydobyl vskutku heroickým výkonem během popravy 27 odsouzenců na Staroměstském náměstí. Hrůzné divadlo začala kolem páté hodiny ranní, skončilo za 5 hodin, celkem použil 4 meče. Jelikož byl Mydlář protestant, ponechal vždy odsouzence, aby se pomodlili, teprve pak vykonal popravu. Mezi popravenými byl také doktor Jan Jesenský, přítel Jana Mydláře. Kat se prý zúčastnil i jeho první veřejné pitvy v Praze v roce 1600. Jesenskému musel nejprve vyříznout jazyk, poté mu setnout hlavu a následně tělo rozčtvrtit.
