Kámasútru sepsal pilný mnich pro vylepšení světa obyčejných lidí

Vátsjájana, filozof a mnich z dávných dob, je považován za autora celosvětově známé Kámasútry. Předpokládá se, že žil ve 2. nebo 3. století n. l. v Indii. Místo jeho pobytu lze vysledovat do Pataliputry, která je v dnešní době známá jako Patna. S ohledem na jeho filozofické úvahy a na fakt, že Kámasútra je i přes novodobý význam díla kniha původně psána jako esej, lze říci, že Vátsjájanovo dílo rozsáhle vypovídá o autorově snaze zkoumat lidskou společnost po milostné stránce, a přinést tak důkladné zhodnocení jedné ze základních potřeb člověka. (Zdroj: https://www.gradesaver.com/author/vatsyayana)

Indický mnich bývá často zaměňován s Pakṣilasvāminem Vātsyāyanou, autorem rozborných spisů Gautamy Buddhy, nebo s prorokem Mallanagou, prorokem Asurů, jemuž se často přičítá původ počátků studia erotických věd. 

Přečtěte si také

Krutý projekt Averze: Záměrem byla selekce lidí, kteří vykazovali známky homosexuality

11. 3. 2024

Tajemný život a motivace k dílu

Vatsjájanův život je jednou velkou záhadou, zejména pokud jde o pochopení jeho každodenního života nebo jeho celkového životního stylu. Je třeba si uvědomit, že obor jeho výzkumu byl na tehdejší dobu poměrně neobvyklý. I proto jsou myšlenky autora v ohledu odhodlat se tomuto tématu věnovat bezesporu zajímavé a výjimečné. V kombinaci s tím, že Vatsjájana dokázal svůj výzkum pečlivě sepsat do ucelené literární podoby, je Kámasútra skutečně nadčasovým uměleckým dílem, které se dostalo do všech koutů světa, a položilo tak základ erotologie.

O Vatsjájanově životě tak víme pouze to, co sám sepsal do Kámasútry. Různé domněnky, které si lidé vytvořili z toho mála, co se o jeho životě dočetli, pak naznačují další informace. Někteří lidé tvrdí, že jeho žáci se na pokyn svého mentora a hinduistických králů sídlících v himálajských pohořích vydali k horským kmenům s cílem přesvědčit je, aby se vzdali pohanského kultu obětí.

Jiní historikové se domnívají, že Vatsjájana stvořil v horských kmenech legendu o tantrické bohyni Tárá. Když se uctívání Tárá začalo šířit i za hranice kmenů, rozvinula se také samotná víra v tuto bohyni, která tak získala i tělesnou formu v podobě bohyně-matky nesoucí jméno Kamakhya. 

Vatsjájana se zajímal o lidskou společnost a vzorce jejího chování, včetně toho sexuálního. Snaha dosáhnout naplnění a uspokojení je u člověka zřejmá, ale způsobů dosažení existuje celá řada. Právě tyto cesty k vyvrcholení pak popisuje mnich ve své knize Kámasútra. Inspiraci přitom čerpal ze staroindických textů, které do té doby nebyly jednotně sepsány. 

Cílem Kámasútry bylo naučit lidi užívat si života

Kniha měla za cíl především zlepšit a zpříjemnit život lidí na světě. Vatsjájana žil životem zbožného a oddaného studenta vzdělávajícího se především v oblasti víry. Přesto dokázal napsat literaturu diametrálně odlišnou jeho životnímu stylu, což jen umocňuje fakt, že se nejedná o povrchní dílo, které by mělo být prostředkem k pouhému uspokojování tužeb. Člověk, který Kámasútru čte, by měl být v souladu s principy erotické vědy a měl by pracovat na zachování dharmy (povinností a odpovědnosti), arthy (bohatství ve světě) a kamy (potěšení). Je taktéž důležité brát ohled na lidi okolo sebe a pečlivě pracovat na ovládnutí všech svých smyslových orgánů. Člověk, který je inteligentní, bdělý, zodpovědný, opatrný a dokáže dbát na ctnosti dharmy, kamy a arthy, bude úspěšný ve všem, co dělá, a nenechá se tak bezmyšlenkovitě omámit vášní a zoufalstvím. 

Přesah Kámasútry do moderní společnosti

Vátsjájanovo učení pomáhá řešit celou řadu problémů v rámci mezilidských vztahů i dnes. Jedná se o komplexní pojetí života jako takového a vnímání jeho pozitivní stránky. Je nepochybné, že součástí takového spokojeného života je také sexuální vyžití, to však tvoří pouze jeden z mnoha nástrojů, kterými můžeme radosti a štěstí dosáhnout. Je třeba mít neustále na paměti, že Kámasútra je v prvé řadě dílo filozofické, a jeho výklad je tak mnohdy mnohem složitější a propracovanější, než se může na první přečtení zdát.