Protáhlé lebky z Peru byly testovány moderní technikou. Mění vše, co si dosud vědci mysleli

Protáhlé lebky části příslušníků kmene Collagua zamotaly hlavu mnoha lidem již při jejich objevení téměř před sto lety. Nedávno znovu, kdy se internetem šířila zpráva, že se jedná o mimozemšťany. Vědci vysvětlují, jak to s jejich původem vlastně je.

Koncem 20. let 20. století nalezl peruánský archeolog Julio Tello v oblasti Paracas v Peru stovky kuželovitých lebek. Lebky z Paracasu jsou vystaveny v Národním muzeu archeologie, antropologie a historie Peru v Limě. Jejich jedinečný tvar časem vyvolal řadu spekulací, včetně různých tvrzení o mimozemském původu. 

Přečtěte si také

Vědci vymodelovali tváře starých Slovanů ze 400 let starých lebek

17. 7. 2022

Nevěřte všemu, co čtete na sociálních sítích

Patří k nim i příspěvek na Facebooku z 1. května 2021, který nález popisuje, jako by se stal teprve před dvěma týdny, a pak říká: "Zkontrolujte oční důlky, 100% mimozemšťan.". Příspěvek byl sdílen více než 500krát. Týdeník USA TODAY se spojil s autorem příspěvku, který uvedl, že "video natočil místní chlapec a vypadá stoprocentně reálně". O mimozemšťana se však skutečně nejedná. Tyto ostatky jsou totiž skutečně lidské.

O mimozemšťany nejde

V příspěvku na Facebooku uživatel poukazuje na tvar lebky a oční důlky jako na důkaz mimozemského původu. Odbornice na toto období však tvrdí, že tomu tak není. "Oční důlky jsou normální a zcela v rámci lidských variací a vypadají jako oční důlky jiných lidských lebek z Peru," uvedla Melissa S. Murphyová, profesorka antropologie na Wyomingské univerzitě, která se specializuje na analýzu lidských ostatků z Peru. 

Tvar hlavy normální není. Ale stále je lidská. Tvar je výsledkem deformace lebky neboli svazování hlavy, při kterém se během prvních let života mění normální růst a vývoj hlavy přikládáním látky, pásků nebo jiných zařízení. Podobné typy deformací různých částí těla jsou (naštěstí tedy ve většině případů byly) běžné pro mnoho různých kultur na celém těle. Vzpomeňte si například na extrémně dlouhé krky některých afrických kmenů či znetvořené nohy čínských žen.

Umělé prodlužování lebky praktikovalo neobvykle mnoho kultur prakticky ve všech koutech světa, od západní Evropy a Ameriky až po Dálný východ a Afriku "Prehispánské národy na jižním pobřeží Peru i jinde v Peru se touto praxí zabývaly po tisíce let," uvedla Murphyová. "Záměrné tvarování hlavy je forma kulturní úpravy těla, která označuje různé věci, jako je identita, přechodový rituál nebo povolání." V tomto konkrétním případě však má věda konkrétní ověřené vysvětlení.

Co skutečně stojí za dlouhými lebkami

Ale proč by lidé svazovali hlavy svých dětí, aby si vytvořili hruškovitou lebku? U této konkrétní 600 let staré civilizace v Jižní Americe to bylo pravděpodobně proto, abyste ukázali, že jste VIP. Nová studie, publikovaná v časopise Current Anthropology, se zaměřila na tyto podlouhlé lebky lidí z kmene Collagua, kteří žili v údolí Colca v jihovýchodním Peru kolem roku 1100 až 1450 našeho letopočtu.

Na základě měření izotopové analýzy uhlíku a dusíku na kostech vědci prokázali, že ženy z kmene Collagua s protáhlými protáhlými hlavami jedly pestřejší stravu, což naznačuje, že byly možná privilegovanější. Ukázalo se také, že pozůstatky těchto žen nesou méně známek fyzického násilí na nich, což opět svědčí o tom, že pocházely z vyšší společenské vrstvy.

V této době byli Collaguové trvale ohrožováni říší Inků. Pro ženy mohlo být hrdé vystavování svého privilegia v podobě prodloužených lebek také obzvlášť prospěšné v dobách sociálních kontaktů a válek, protože to působilo jako symbol jejich kolektivní identity, podobně jako když národ hrdě mává vlajkou.

Přečtěte si také

Techniky, jak se chránit před upíry. Archeologové našli důkazy o jejich používání

3. 1. 2023

Vždy buďte kritičtí

Žádná důvěryhodná publikace ani zdroj nepotvrdily, že tyto lebky pocházejí od mimozemských bytostí, vysvětlení je, jak vidíte, poměrně prozaické. I přesto stačilo jedno video a následně jeden příspěvek na Facebooku a aféra byla na světě. Přitom skutečné vysvětlení je k dispozici ve volně dostupných archivech vědeckých studií. Opět se jen potvrdilo staré známé pravidlo: důvěřuj, ale prověřuj. A to obzvlášť, když informace pochází ze sociálních sítí.