Prehistorie Severní Ameriky vyřešena: Původní Eskymáci, Indiáni a obyvatelé Kamčatky mají stejného předka - Paleoeskymáka
Foto: Fondo Antiguo de la Biblioteca de la Universidad de Sevilla / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
více než 5 min
Nové světlo do nejasností a dlouhodobých sporů o původu, příbuznosti a migracích prapůvodních Eskymáků, Indiánů jazykové rodiny na-dené a obyvatel Kamčatky vnesla nová rozsáhlá studie 35 vědců z Evropy, Ameriky a Ruska.
Reklama
Genetici, antropologové a lingvisté dlouho předpokládali, že mluvčí rodiny jazyků na-dené v Severní Americe se během posledních několika tisíc let mísili s příslušníky původních obyvatel, kteří na kontinent přišli ze Sibiře.
Jazyky na-dené představují velkou rodinu indiánských jazyků Severní Ameriky, především na Aljašce, v západní Kanadě, na severozápadním pobřeží USA a v jižním vnitrozemí USA.
Původní a dosavadní teorie
Podle této teorie se tak mělo dít dlouho po prvním osidlování, které před patnácti tisíci lety. V roce 2012 přišla výzkumná skupina Davida Reicha na to, že příbuznými mluvčích jazyka na-dené byli takzvaní Paleo-Eskymáci, kteří na kontinent přišli před zhruba pěti tisíci lety z Čukotky, napsal tehdy server Zpravyzmoravy.cz.
Záhadný indiánský kmen „Mimozemští předci“ nám i po 700 letech zanechal černočernou oblohu a divoce…
V roce 2014 pak přední tým vedený Eske Willerslevem rozpoutal debatu tvrzením, že příslušníci Paleo-Eskymáků a Athabasků (kmen z rodiny jazyků na-dené) nejsou geneticky příbuzní. Willerslev a jeho spolupracovníci namísto toho tvrdili, že se předci mluvčích jazyků na-dené mísili s příbuznými Korjaků a Čukčů, původními obyvateli Kamčatky a Čukotky. Uvedená hypotéza by však musela znamenat další migraci přes Beringovu úžinu, která však doposud nebyla archeologicky doložena.
Nová teorie mladého vědce z Ostravské univerzity
Ale mladý vědec Ostravské univerzity zaujal před pár lety svým výzkumem vědecké kapacity z Harvardu. Se svým týmem začal odkrývat nevyjasněnou kapitolu z prehistorie Severní Ameriky. Nově tak bude ve své práci pokračovat přímo po boku světově uznávaného genetika Davida Reicha.
Pětatřicetiletý Dr. Pavel Flegontov, který zároveň působí v Biologickém centrum Akademie věd ČR, se svým týmem na jaře roku 2019 publikoval v prestižním časopisu Nature článek, který kombinací znalostí z paleogenetiky a lingvistiky může ukončit dlouholetý spor o prehistorii Severní Ameriky.
„Abychom tuto debatu rozřešili, použili jsme širokou škálu metod analýzy dat, od standardních po ty nejnovější. Využitím dvou nezávislých grafových metod jsme pak získali průlomové výsledky,“ říká Pavel Flegontov.
„Připravili jsme široké spektrum metod, jak standardních, tak zcela nových. Všimli jsme si migračních proudů, které mohly rozšíření dené-jenisejské rodiny jazyků způsobit. Tento fakt ale samozřejmě úplně nepotvrzuje existenci dené-jenisejského prajazyka, na něčem takovém se musí shodnout lingvisté. Každopádně se teď existence takové jazykové rodiny zdá o něco pravděpodobnější,“ komentuje závěry výzkumu dr. Flegontov
Dené-jenisejská jazyková rodina je předpokládaná jazyková rodina, která spojuje severoamerické indiánské jazyky z rodiny na-dené a sibiřskou keltštinu (jenisejské jazyky).
Tým Flegontova analyzoval vzorky moderních populací i starobylých obyvatel
Aby Pavel Flegontov předešel těmto problémům, shromáždil široký arzenál genetických metod, jak klasických, tak nových, a také poprvé získal nové, starobylé vzorky genomů. „Jednalo se o 11 jedinců Aleutů z období před 280–2050 lety, tři Athabasky z období před 710 lety, 23 osob starých Eskymáků z Čukotky z období před 620 až 1770 lety a dále také osm jedinců z Bajkalské oblasti a jednoho Paleoeskymáka datovaného do doby před 1760 lety,“ říká Pavel Flegontov.
V článku jsou zohledněna také genetická data moderních populací: Inuitů z Aljašky, Ketů, Nganasanů, Enců a Selkupů ze západní Sibiře (celkem 93 osob). Průlomové výsledky pak přineslo použití dvou nezávislých metod založených na grafech. Nejpravděpodobnější scénáře genetického rozvětvení populací vědci testovali na 133 tisících populačních kombinacích, napsal server Sciencemag.cz.
Přechod Beringovy úžiny před více než 5000 lety
Výzkum ukázal, že před více než 5000 lety se oddělila od obyvatel Čukotky a Kamčatky populace Paleoeskymáků, která migrovala přes Beringův průliv do Severní Ameriky. Tam se nedlouho poté, asi před 4800 lety, smísila se dvěma skupinami „prvních Američanů“. Jedno míšení (30–40 % Paleoeskymáků) dalo vzniknout národům jazykové rodiny na-dené, další míšení (asi 50 % Paleoeskymáků) dalo za vznik národům eskymácko-aleutské jazykové rodiny.
Stojí za zmínku, že geny Paleoeskymáků byly nalezeny ve všech větvích na-denské rodiny a méně u sousedících národů jiných jazykových rodin. Ačkoli genetické výsledky neumožňují jednoznačně určit původní domovinu rodiny na-dené, zda byla v Americe, nebo na Sibiři, lze předpokládat, že Paleoeskymáci se mísili s americkou populací, která byla společným předkem všech na-denských národů, zkráceně popsal Sciencemag.cz.
Harvard OK, ale Ostrava vede
Flegontovův vědecký úspěch jej vymrštil mezi špičky v oboru. „Dostal jsem nabídku pokračovat v tomto a v podobných projektech s týmem Davida Reicha na Harvardu. V září (2019 – pozn. aut.) bych se tam měl přesunout a asi pět let působit jako vědecký pracovník. Svou výzkumnou skupinu ale plánuji ponechat tady v Ostravě a doufám, že se k ní za těch pět let vrátím,“ uvedl talentovaný vědec na webu Zpravyzmoravy.cz.
