Podle amerického plánu mohly být ženy zadrženy za to, že seděly samy v restauraci nebo změnily zaměstnání

Podle amerického plánu mohly být ženy zadrženy za to, že seděly samy v restauraci nebo změnily zaměstnání

Foto: Clarence Daniel Batchelor / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Po většinu 20. století v Americe málo známý, ale rozšířený, vládní program zavíral lidi bez soudů jen proto, že měli pohlavně přenosné infekce, a pak je nutil podstupovat nebezpečnou, jedovatou léčbu. Tedy pokud to byly ženy. Mnohdy však byla zadržení naprosto neodůvodněná, v bezpečí tak nebyl nikdo.

Případ Margaret Henneseyové

Vezměme si například téměř dvě desítky žen, které úřady shromáždily během jediného dne v Sacramentu v Kalifornii v roce 1919. Časopis History popsal příběh jedné z nich, Margaret Hennesseyové, kterou zadrželi, když šla se svou sestrou na trh s masem. Bylo úterý 25. února, jasné zimní ráno s mírným větrem a teplotou kolem 5 stupňů. Hennesseyová, která žila v Richmondu v Kalifornii se svým manželem H. J., předákem společnosti Standard Oil, pobývala ve městě, kde se zotavovala z chřipky u své sestry, známé ze zpráv tisku pouze jako paní M. Bradichová.

Když šly obě ženy na trh, přistoupil k nim strážník Ryan a další členové sacramentského mravnostního oddílu, jednotky, která vznikla právě toho rána a jejímž úkolem bylo očistit město od neřesti a nemravnosti. Policisté oběma osamělým ženám oznámili, že jsou zatčeny jako podezřelé osoby.

Paní Hennesseyová se snažila vysvětlit, kdo je a co v Sacramentu dělá. Nabídla policistům, že jim ukáže průkaz totožnosti. Řekla policistům, že její šestiletý syn chodí do školy v místním klášteře, a pokud ji zatknou, bude se o něj muset někdo postarat. Policisté, jak Hennesseyová později sdělila tisku, si toho nevšímali, ale odvezli mě a mou sestru do nemocnice. Tam lékař oběma ženám zkoumal genitálie a testoval je na pohlavně přenosné infekce. „Chci říct, že jsem nikdy v životě nebyla tak ponížená,“ řekla paní Hennesseyová místním novinám. Výsledky byly u 21 z 22 zadržených žen negativní.

I tak mohla vypadat prostituce v tehdejší době, zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Americký plán

Zkušenost Margaret Hennesseyové nebyla zdaleka neobvyklá. Byla zadržena v rámci tzv. Amerického plánu. Od 10. do 50. let 20. století a na některých místech až do 60. a 70. let 20. století byly desetitisíce amerických žen zadržovány a násilně vyšetřovány na pohlavně přenosné choroby. Program byl vytvořen podle vzoru podobných programů v Evropě, v jejichž rámci úřady pronásledovaly podezřelé ženy, zatýkaly je, testovaly a věznily.

Pokud byl test pozitivní, americké úřady je zavřely do nápravných zařízení bez řádného soudního řízení. Přestože se mnoho záznamů o tomto programu ztratilo nebo bylo zničeno, nucená internace žen mohla trvat od několika dnů až po mnoho měsíců. Záznamy ukazují, že v těchto ústavech byla ženám často vpichována rtuť a byly nuceny požívat léky na bázi arzénu, což byly na počátku století nejběžnější léčebné prostředky proti syfilidě. Pokud se chovaly špatně nebo pokud neprojevovaly správnou dámskou úctu, mohly být tyto ženy bity, polévány studenou vodou, uvrženy do samovazby, nebo dokonce sterilizovány.

Zákon vznikl kvůli vojákům

Americký plán vznikl během první světové války jako výsledek federální snahy zabránit vojákům a námořníkům v nákaze pohlavně přenosnými chorobami. Obrovské procento mužů v armádě totiž bylo nakaženo syfilidou nebo kapavkou. Tyto nemoci najednou nepředstavovaly jen zdravotní hrozbu, ale také hrozbu pro národní bezpečnost. 

Úředníci proto přijali federální zákon, který zakazoval sexuální služby v okruhu pěti mil od každého vojenského výcvikového tábora v zemi. Když zjistili, že většina žen, které muže údajně nakazily, nebyly profesionální prostitutky, rozšířili program ještě více.

Prosazování amerického plánu skončilo v 70. letech 20. století, v době vzestupu hnutí za občanská práva, hnutí za svobodu žen a hnutí za práva sexuálních pracovnic. Na mnoha místech trval půl století, ale dnes, o půl století později, o něm slyšel jen málokdo.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama