Jack Rozparovač: Vrah, jehož totožnost nikdy nebyla vypátrána

Jack Rozparovač: Vrah, jehož totožnost nikdy nebyla vypátrána

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Psal se konec 19. století a Anglií právě otřásaly drastické vraždy tamějších žen. Pouhé dva měsíce stačily neznámému pachateli k usmrcení několika žen a dívek na okraji společnosti.

Inspirace pro tajemné příběhy

Jedná se o zločin, kterým byl inspirován nejeden příběh. Hned několik autorů se věnuje právě muži, který dostal přezdívku Jack Rozparovač. A i když nikdy nebyl dopátrán, verzí na to, o koho se jednalo, existuje hned několik. Stejně jako způsobů provedení jeho bestiálních činů. Ty jsou popsány v nejedné knize. Velmi často však chybně a pouze na základě neplatných dokumentů a odhadů spisovatelů.

Finální počet obětí je neznámý

Jack Rozparovač, jak se vrahovi přezdívalo, měl na svědomí smrt několika žen. Jmenovitě jsou ale známy pouze některé z nich. Mezi oběti, které dostaly jméno, patří Mary Ann Nichols, Annie Champamn, Elzabeth Stride, Catherine Eddowes a Mary Jane Kelly.

Pachatel si vybíral vcelku chytře. Každá z žen, která je považována za jeho oběť, byla prostitutkou. Ženy na okraji společnosti nikomu nechyběly, nikdo je nehledal, a tak bylo poměrně těžké vypátrat skutečného pachatele. Vždyť než se vůbec zjistila totožnost oběti, uplynula již spousta času.

To, že se jednalo o prostitutky, ale ve své knize vyvrací historička Hallie Rubenhold. Ta chrání dívky před tímto povoláním a tvrdí, že některé z nich se k prostituci uchylovaly pouze v případě finančního strádání. Není tak prokázáno, zda všechny z žen byly skutečně zabity při provádění prostituce, nebo se jednalo pouze o náhodné kolemjdoucí.

Bestiální zohavení těl

Štěstí v neštěstí měly oběti alespoň v tom, že příliš netrpěly. Podle dochovaných záznamů jim totiž nejdříve bylo podříznuto hrdlo a až poté byly zohaveny otřesným způsobem.

Při hledání pachatele vyšetřovatelé počítali s verzí, že měl alespoň základní znalosti o lidské anatomii. Nejvíce se přikláněli k verzi, že šlo o řezníka, který tak měl potřebné zkušenosti.

Reklama

Vrah se pravděpodobně sám podepsal

A jak se vůbec přišlo k přezdívce Jack Rozparovač? Poměrně snadno. Sám vrah se tak v jednom z dopisů zaslaných policii podepsal. Spekuluje se sice, zda byl dopis od skutečného pachatele, nicméně tato přezdívka tomuto britskému zabijákovi již zůstala.

Popularitu si tento sériový vrah získal především díky své jedinečnosti. V době, kdy k vraždám docházelo, totiž nebyly sériové vraždy tak časté. A tak není žádným překvapením, že i pravděpodobná místa činu se po určitém čase stala velmi populárními turistickými atrakcemi.

Námět nejen na knihy, ale i filmy

Asi nejpovedenější knihou inspirovanou právě tímto vrahem byl hororový román, který je v češtině známý pod názvem Příšerný host. Ta posloužila i režiséru Hitchcockovi. Pod jeho taktovkou vznikl film Příběh z Londýnské mlhy.

útok na hezkou slečnu Eisenhartovou v Cooperově nemocnici, zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Žádný z podezřelých nikdy nebyl dopaden

I přesto, že se policii nikdy nepodařilo vypátrat skutečného vraha minimálně pěti ženských obětí, byla na stopě hned několika podezřelým. Mezi ně patřil třeba ruský zločinec a lékař. Ten byl kvůli svým vraženým sklonům dokonce umístěn do ústavního zařízení. Dalším z možných pachatelů byl také učitel a advokát zajímající se o chirurgii. Ten v období vražd záhadně zmizel a poté byl nalezen mrtvý. Dalším z mnoha možných pachatelů mohl být polský Žid netající se nenávistí k ženám. Spekulovalo se ale také o místních malířích či lékařích.

Kdo skutečně spáchal tyto bestiální vraždy, není jisté. K dopátrání mělo dopomoct také DNA. Záhada vraždícího monstra ale dodnes zůstala nevyřešena.

Reklama
Reklama