Vědci v nedávné studii pátrali po tajemství regenerace zvířecích tkání: Čas hraje při regeneraci zvířecích tkání klíčovou roli

Vědci v nedávné studii pátrali po tajemství regenerace zvířecích tkání: Čas hraje při regeneraci zvířecích tkání klíčovou roli

Foto: scienceanm / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zatímco u plazů není schopnost regenerace tkání nikterak výjimečná, u jiných živočišných druhů o ní vědci příliš mnoho neví. Nový výzkum však odhalil důležitý časový faktor v této rovnici, a sice čas.

Reklama
Obsah článku
  1. Čas hraje při regeneraci zvířecích tkání klíčovou roli
  2. Potenciální význam nové studie je nezpochybnitelný

Nedávná studie publikovaná v časopise iScience se snažila pochopit, jakým mechanismem organismus zvířat pozná, kolik tkáně ocasu bylo po zranění ztraceno. Tým vedený Augustem Ortegou Granillem v laboratoři Stowers Institute for Medical Research zkoumal, jak ryba druhu halančík tyrkysový (Nothobranchius furzeri) po poškození správně regeneruje svou ocasní ploutev.

Čas hraje při regeneraci zvířecích tkání klíčovou roli

Analýzou dynamiky tkáně během dorůstání vědci zjistili, že kromě známých faktorů (například celkového počtu buněk, které se na opravě podílí) je pro halančíka klíčová také doba, kterou buňky věnují samotnému procesu opravy. Zjištění vrhají zcela nové světlo na již tak velmi náročný a zcela unikátní proces regenerace. Pokud například dojde k poranění na ocasu či na ploutvi, musí se zbývající části těla zvířete včas dozvědět, jak velký je rozsah škod. Jen tak může organismus dostatečně rychle zalarmovat potřebný počet buněk, které vyšle do místa zranění. Celý tento proces musí probíhat automaticky a zcela synchronizovaně – pouze tak může zvířeti daná část těla opět zcela dorůst.

Nová studie ve své podstatě poukazuje na novou a zásadní proměnnou v celkové rovnici regenerace. Dokáží-li vědci modulovat rychlost a délku doby, po kterou může tkáň zahájit regenerační reakci, mohli by také vyvinout způsoby, jak tyto procesy řídit. V praxi by tak mohlo být možné obnovu ztracených či poškozených částí uměle aktivovat, a případně i zefektivnit. Zbývá však odpovědět ještě na jednu klíčovou otázku – jak zvířecí tkáň pozná, že případně nemá nechat narůst zcela nový ocas, ale pouze jeho část?

Potenciální význam nové studie je nezpochybnitelný

Autorům výzkumu se podařilo zjistit, že kožní buňky nejen v místě poranění, ale i ve vzdálených, nepoškozených oblastech, spouštějí komplexní genetický program, který organismus potřebuje pro svou regeneraci. Tkáně v místě oddělení končetiny či jiné části těla pak už jen tuto reakci udržují v chodu. K těmto závěrům vědci dospěli za pomoci techniky editace genů CRISPR-Cas9, přičemž se zaměřili na ten, o němž je známo, že modifikuje právě mezibuněčnou hmotu. Narušením funkce tohoto genu se tým snažil určit jeho úlohu v celém procesu regenerace.

Zvířata s modifikovanou genetickou informací již nadále nebyla schopna zjistit, kolik tkáně bylo ztraceno. Signály tedy nejsou správně přijímány a interpretovány, a zvíře nemusí být schopno obnovit původní tvar a velikost ztracené části. Výsledky studie jsou velice konkrétní: jasně definují, že klíčových je prvních 24 hodin od poranění, kdy se tělo zvířete musí soustředit na replikace mezibuněčné hmoty.

Výzkumy jako tento jsou hnací silou bádání v oblasti regenerační biologie. Pochopit, proč některé organismy vynikají v regeneraci, zatímco jiné – například my lidé – mají tyto schopnosti obnovy značně omezeny, je klíčem k pokrokům v rámci humánní medicíny. Podobné studie jsou tak příslibem pro vývoj nových terapeutických strategií i diagnostických nástrojů, které má současná věda k dispozici.

Reklama

Možná jste zmeškali

Móda ve starověku: Od bederních roušek po tógy a chitony

Móda ve starověku: Od bederních roušek po tógy a chitony

Móda je jedním z aspektů kultury, který se vyvíjel po celou historii lidstva. Každá doba a kultura měla své vlastní módní trendy. V tomto článku se podíváme na módu nejvýznamnějších starověkých civilizací jako je Egypt, Babylonie, Řecko a Řím.

Červi žijící poblíž Černobylu se stali odolnými vůči záření. Další studie by mohla pomoci s výzkumem rakoviny

Červi žijící poblíž Černobylu se stali odolnými vůči záření. Další…

Háďátka jsou drobní červíci, které potkáme většinou v půdě. Pro svůj jednoduchý genom a rychlý rozmnožovací cyklus jsou oblíbeným cílem mnoha studií. Nový výzkum potvrdil, že jejich genetická výbava je dokáže ochránit i před radioaktivním zářením.

Genderové role lovců a sběračů: Mají současné dívky rády růžovou díky předkům, kteří sbírali bobule?

Genderové role lovců a sběračů: Mají současné dívky rády růžovou díky…

Čínští vědci tvrdí, že mají vědecký důkaz o tom, proč ženy dávají přednost růžové a fialové barvě. Protože jejich předkové, spíše tedy předchůdkyně, sbíraly takto zbarvené ovoce a bobule.

Podzemní svět Derinkuyu – turecká verze králičí nory do Říše divů

Podzemní svět Derinkuyu – turecká verze králičí nory do Říše divů

Turecko zažívalo po celou dobu své historie bouřlivé časy. Zdejší obyvatelé museli často čelit válečným útrapám. Před běsněním pochodujících vojsk se ukrývali, kde bylo možné, často i v podzemí. Pod kapadockým městem Derinkuyu v provincii Nevşehir se nachází mnohapatrový podzemní komplex, který je svým rozsahem unikátní.

Evropa na pokraji propasti: Soumrak míru a stín války v roce 1939

Evropa na pokraji propasti: Soumrak míru a stín války v roce 1939

Hranice mezi křehkým mírem a válkou se v Evropě roku 1939 dramaticky ztenčila. Stín nacismu se rozléhal po celém kontinentu, živen slabostí západních mocností a Hitlerovou touhou po expanzi. Mnichovská dohoda se stala tragickým předvojem apokalypsy, která měla Evropu navždy změnit.

Nejznámější siamská dvojčata historie i současnosti: Většina z nich musela celý život zůstat v jednom těle

Nejznámější siamská dvojčata historie i současnosti: Většina z nich…

Siamská dvojčata se rodí již od nepaměti. Vůbec první zmínka dokonce pochází již z 10. století. My vám nyní představíme ty nejzajímavější příběhy srostlých dětí posledních let.

Psí spřežení dosáhlo v Grónsku vysokého stupně technické úrovně: Sáně vyrobené bez použití hřebíků přizpůsobené terénu

Psí spřežení dosáhlo v Grónsku vysokého stupně technické úrovně: Sáně…

„Dejte mi zimu a psy – a zbytek si můžete nechat!“ prohlásil známý polární badatel Knud Rasmussen, který po celý život používal psí spřežení na svých slavných expedičních výpravách v Grónsku, Kanadě a na Aljašce.

25. května 1872 – jedna z nejhorších přívalových povodní v Čechách. Smetla celé vesnice a stovky životů

25. května 1872 – jedna z nejhorších přívalových povodní v Čechách.…

Když se v roce 1872 při nádherném květnovém počasí obloha zatáhla a začalo pršet, nikdo asi nečekal, co tento déšť může zapříčinit. Velké množství srážek přineslo tisíciletou vodu, s jejímiž následky se lidé v okolí Prahy a na Berounsku srovnávali ještě několik let.

Pražakos, pražec i praguese. Takto nazývají obyvatele Prahy jiné národy. A myslí si o nich své

Pražakos, pražec i praguese. Takto nazývají obyvatele Prahy jiné…

O tom, jaká pojmenování schytávají obyvatelé našeho hlavního města od Nepražanů, jsme psali v našem článku Balkoňáci, Švédi či helevolekoukej: Pražané mají od zbytku republiky nemilá pojmenování. Byla to vskutku zajímavá slova, většinou charakterizující mluvu Prazanů či jejich vlastnosti, které se v přezdívkách promítaly. Jako například „helevolekoukej“, „balkóňáci“, „lufťáci“, „pepíci“ a další.

Prehistoričtí mimozemšťané: 10 000 let staré jeskynní malby v Indii mají být důkazem návštěvy UFO

Prehistoričtí mimozemšťané: 10 000 let staré jeskynní malby v Indii…

Jeskynní systém v Indii skrývá mnohá tajemství, ale to, co archeologové objevili před pár lety, dává zabrat i největším mozkům naší doby. Indičtí archeologové uvedli, že ve starobylé jeskyni v kmenové oblasti Bastar v indickém státě Čhattísgarh objevili 10 000 let staré skalní malby mimozemšťanů a UFO.

Doporučené články

Polabí: Do Polabí se vloudila jako šedá myška a teď je ochotná rozbít i spokojenou rodinu

Polabí: Do Polabí se vloudila jako šedá myška a teď je ochotná rozbít i spokojenou rodinu

Simona Lewandowska jako maminka, kterou mateřství zaskočilo. Nový film ukáže neobvyklou rodinu

Simona Lewandowska jako maminka, kterou mateřství zaskočilo. Nový film ukáže neobvyklou rodinu

Nešťastná nehoda v divadle připravila českého herce o oko. Dnes hraje i řídí auto bez omezení

Nešťastná nehoda v divadle připravila českého herce o oko. Dnes hraje i řídí auto bez omezení

Ulice letos končí. Ani tentokrát nepřinese vánoční speciál

Ulice letos končí. Ani tentokrát nepřinese vánoční speciál

Petra Černocká na vrcholu slávy i na dně: Dívka na koštěti jí otevřela svět, krátce nato přišla o dítě a rozpadlo se jí manželství

Petra Černocká na vrcholu slávy i na dně: Dívka na koštěti jí otevřela svět, krátce nato přišla o dítě a rozpadlo se jí manželství

Reklama