25. května 1872 – jedna z nejhorších přívalových povodní v Čechách. Smetla celé vesnice a stovky životů
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Když se v roce 1872 při nádherném květnovém počasí obloha zatáhla a začalo pršet, nikdo asi nečekal, co tento déšť může zapříčinit. Velké množství srážek přineslo tisíciletou vodu, s jejímiž následky se lidé v okolí Prahy a na Berounsku srovnávali ještě několik let.
Reklama
Potopy jsou na území Čech již od pradávna
Mezi vůbec první doložené povodně na území dnešní České republiky patřily ty v roce 1118. Podle záznamů kronikáře Kosmy k nim mělo dojít v Praze. V každém dalším století se pak pravidelně udály alespoň jedny záplavy. Záznamy pocházejí především z oblasti Prahy a Středočeského kraje. To ale neznamená, že k povodním nedocházelo i jinde,
Na povodně v 19. století lidé ještě dlouho vzpomínali
Jednou z nejhorších záplav v Čechách byla ta, která udeřila na jaře v roce 1872. Nezkrotná voda v druhé polovině 19. století zničila nejednu vesnici. Navíc také vyhaslo hned několik stovek životů. Aby také ne, když za devadesát minut dokázalo v jedné obci na Plzeňsku spadnout neuvěřitelných 237 mm srážek. Kvůli svým ničivým následkům se i tato povodeň řadí mezi takzvanou tisíciletou vodu.
Díky obrovskému množství vody dokonce vznikl i jeden nový rybník. Jednalo se o Odlezelské jezero. Množství vody ale mělo i opačné účinky. Hned několik rybníků bylo naopak protrženo. Jednalo se například o rybník v obci Mladotice.
Na začátku byla rozbouřená pouze řeka Berounka
Povodně se odehrály v oblasti řek Berounky a Vltavy. Průtok vody v nejdelší řece České republiky protékal rychlostí více než 3300 m3 za sekundu. Při vydatných deštích se nejdříve začala rozvodňovat řeka Berounka. Kvůli ní ale následovaly další, daleko větší řeky. Voda se nejdříve vylila v Nové Huti pod Nižborem. Odtud se rozbouřená Berounka přesouvala přes Strakonice až k Berounu, Rakovnicku a následně doputovala až do Prahy. V některých místech voda dosahovala až dvou metrů.
Vltava překvapivě nedokázala náporu Berounky odolávat
Pražané dlouho věřili síle Vltavy. Doufali, že menší Berounka je nemůže nijak ohrozit. To ale ještě nevěděli, že již 25. května byl Beroun celý ponořen do vody, ze které vykukovaly pouze tamější věže a vysoké budovy. Kolem půlnoci se hladina Vltavy v dnešním hlavním městě prudce zvedla. V době, kdy se zprávy šířily poměrně pomalu, byli do města vyhnáni všichni bubeníci i trubači, kteří oznamovali aktuální situaci. Zatopeno bylo hned několik částí Prahy. Pod vodou se okamžitě ocitlo Podskalí, Kampa i téměř celá Malá Strana.
Ničivé ztráty na majetku i životech lidí
Ničivé záplavy trvaly pouze několik málo dní. I tak ale došlo ke škodám, se kterými se lidé snažili vypořádat několik dalších let. Nejenže došlo k poničení budov a majetku lidí, lidé utrpěli ztráty i na životech. Po celém Berounsku, Praze i dalších blízkých místech dohromady zahynulo okolo 330 lidí. Bylo spočítáno, že voda dokázala zničit 200 domů. Kolem pětiset domů mělo být částečně poškozeno.
