Psí a lidský mozek se při vzájemném pohledu z očí do očí vzájemně synchronizují
Foto: hitdelight / Depositphotos
3 min
Mezi lidmi a psy je krásné pouto, které z těchto zvířat dělá nejlepšího přítele člověka. Toto spojení je však ve skutečnosti možná ještě pevnější, než jsme si dosud dokázali představit, a probíhá až na úrovni synchronizace mozkové aktivity.
Reklama
Vědcům se podařilo prolomit nové hranice neurovědy a objevili unikátní mezidruhovou nervovou synchronizaci mezi lidmi a psy. Jako podklady pro novou studii publikovanou v časopise Advanced Science posloužily dřívější práce, které prokázaly podobnou synchronizaci mozkové činnosti mezi lidmi, zejména při komunikaci nebo společné práci.
Srdcervoucí video virál: Věrný pes běžel vedle sanitky, aby doprovodil nemocnou paničku do nemocnice
Vědci si posvítili na mozkovou aktivitu psů i lidí
Výzkumný tým vedený biology z Čínské akademie věd použil k odhalení tohoto jevu soubor důmyslných experimentů, které zahrnovaly měření mozkové aktivity dvojic lidí a psů pomocí elektrod. Deset mladých bíglů bylo spojeno s neznámými lidmi a během pěti dnů se vzájemně poznávali. Posléze se zapojili i do neverbální komunikace, například v podobě vzájemných pohledů u očí do očí nebo přátelského poplácání. V jedné sadě testů spolu dvojice člověk–pes komunikovaly, zatímco během jiných testů pouze sdílely stejný prostor, ale nijak spolu neinteragovaly.
Vědci poté sledovali mozkovou aktivitu lidských i zvířecích testovacích subjektů a snažili se odhalit změny, které se v ní během experimentů odehrávaly. V lidském mozku je totiž společná pozornost spojena s aktivitou v čelní i temenní oblasti. Autoři práce na základě předchozích výzkumů věděli, že aktivita lidského čelního laloku se zvyšuje, když své psy hladíme. Tato aktivita mozku tak signalizuje emocionální zapojení a soustředěnou pozornost. Dosud však nebylo jasné, zda psí mozek reaguje stejně, a je tedy schopný podobných neuronových aktivit. Nová studie však tuto na tuto otázku našla odpověď. Z výsledků bylo totiž skutečně patrné zvýšení mezimozkových korelací ve frontální a parietální oblasti mozku během vzájemného pohledu i u psů.
Lidské a psí mozky se během kontaktu synchronizují
K určení, zda tuto nervovou synchronizaci iniciuje člověk nebo pes, použili vědci unikátní matematický algoritmus. Výsledky ukázaly, že to byly lidské mozky, které vedly tuto harmonizovanou nervovou aktivitu – což potvrdilo teorii, že čím více spolu komunikujeme, tím silnější je naše pouto. Větší propojení se pak objevilo v případech, kdy byl k očnímu kontaktu přidán i fyzický dotek (například v podobě hlazení).
Zajímavé je, že studie má přesah i do ostatních neprozkoumaných oblastí. Odborníci totiž předpokládají, že deficity v oblasti sociálního poznávání, které se vyskytují u poruch autistického spektra, mohou být důsledkem snížené synchronizace mozku. Pro ověření těchto hypotéz tak autoři výzkumu pokus zopakovali se psy, kteří vykazovali podobné vlastnosti jako lidé s poruchou autistického spektra. K nepříliš velkému překvapení vykazovaly tyto dvojice sníženou úroveň synchronizace.
Výzkum otevírá možnost využití analýzy mezimozkové aktivity jako potenciálního biomarkeru pro diagnostiku poruch autistického spektra. Komunikace mezi člověkem a psem tak může ve skutečnosti pomoci odhalit některá dosud nerozluštěná tajemství současné medicíny.
