Důchodce na procházce u Soběslavi našel obrovský stříbrný poklad. Jeho odměna činila 50 000 Kč
Obyčejná procházka podél potoka se změnila v mimořádný archeologický objev. Soběslavský důchodce František Dedek si v létě 2008 všiml několika nenápadných kovových předmětů v zemi. Když zjistil, že jde o staré mince, kontaktoval odborníky.
Dva nenápadné kousky kovu upozornily na velký poklad
František Dedek se 1. července 2008 procházel podél Černovického potoka v severní části Soběslavi. V té době se nedaleko stavěl nový jez Madlík a v okolí probíhaly stavební práce. Muž si na zemi všiml dvou drobných kovových předmětů, které po očištění vypadaly jako staré mince.
Když se rozhlédl pozorněji, objevil další. Brzy bylo jasné, že nejde o několik zapomenutých platidel, ale o skutečný mincovní depot.
Nález oznámil odborníkům a následoval archeologický výzkum. Nešlo to jednoduše. Část zeminy už totiž byla odvezena na skládku na Českobudějovicku. Archeologové proto museli pátrat i tam. Přibližně 200 dalších mincí se jim podařilo zachránit právě z odvezeného materiálu.
Celkem se nakonec podařilo shromáždit 1115 stříbrných mincí. Dohromady vážily téměř tři kilogramy.
Poklad pochází z neklidné doby třicetileté války
Mince nebyly všechny stejné. Soubor obsahoval platidla z různých evropských zemí a oblastí. Vedle českých mincí se v něm nacházely ražby z Nizozemska, německých států, Švýcarska a Polska. Zastoupeny byly také mince z habsburské monarchie a dvě ražby z italských oblastí.
Vodítko pro určení původu pokladu představovaly nizozemské mince. Odborníci zjistili, že více než čtyři stovky z nich pocházejí z nizozemských provincií, které se v 16. století vzbouřily proti Habsburkům a později podporovaly české stavovské povstání.
Podle historiků byl poklad pravděpodobně ukryt kolem roku 1620, tedy v době, kdy se české země ocitly na samém počátku třicetileté války. Z tohoto roku ostatně pochází i nejmladší mince v sadě. Podle jedné teorie byl jejich majitelem nizozemský žoldnéř, který přišel bojovat na pomoc českým stavům.
Voják mohl během svého tažení Evropou dostávat žold v různých měnách a postupně si vytvořit poměrně pestrou sbírku platidel. Když se situace zhoršila, rozhodl se peníze ukrýt do země. Co se s ním nakonec stalo, se už nedozvíme.
Proč se pro peníze nikdo nevrátil?
Poklad byl uložen do malé jamky v zemi. Podle archeologického výzkumu měla průměr přibližně 20 až 25 centimetrů a hloubku kolem 30 centimetrů. Mince zřejmě nebyly uložené v pevné nádobě, ale v textilním nebo koženém váčku.
To naznačuje, že majitel počítal spíše s dočasným ukrytím. Možná se chtěl po skončení nebezpečí vrátit a své peníze znovu vyzvednout. Válečné události mu to ale zřejmě neumožnily.
Nálezce dostal 50 tisíc korun
František Dedek se zachoval poctivě a nález odevzdal odborníkům. Za svůj objev měl dostat nálezné, jeho vyplacení se však protáhlo. Nakonec mu byla přiznána odměna 50 tisíc korun.
Hodnota mincí přitom nespočívá pouze v množství stříbra. Jejich složení umožňuje historikům sledovat pohyb peněz, vojáků a žoldnéřů v době, kdy se Evropa ocitla ve válečném konfliktu. Poklad je tak cenným svědectvím o evropských dějinách.
Mince si můžete prohlédnout v Soběslavi
Trvalo roky, než se podařilo mince odborně očistit, zakonzervovat a podrobně určit jejich původ. Teprve v červnu 2023 byla ve Smrčkově domě v Soběslavi otevřena stálá expozice nazvaná Soběslavský mincovní poklad.
Návštěvníci si tam mohou prohlédnout 1069 zachráněných mincí a dozvědět se více o jejich původu i o třicetileté válce. Expozici doplňuje dobová scéna s vojáky v oblečení a výzbroji odpovídající době kolem roku 1620.
Muzeum připravilo také jednu zajímavou atrakci. Návštěvníci si mohou vyrazit vlastní minci podle historického vzoru a odnést si ji domů.
Poklad, který téměř čtyři století čekal pod zemí na svého nálezce, tak nakonec zůstal přímo v místě svého objevení.