Takto maličká byla Praha ve středoveku. Unikátní animace ukazuje, jak se rodilo Nové město pražské
Při procházce dnešní Prahou si jen těžko představíte, že její historické centrum kdysi tvořilo několik samostatných městských celků oddělených hradbami, příkopy a nezastavěnými plochami. Zásadní proměnu přinesl až Karel IV., když se rozhodl vybudovat Nové Město pražské.
Praha nebyla jedním velkým městem
Ve 14. století vypadala Praha úplně jinak než dnes. Na levém břehu Vltavy se rozkládal Pražský hrad s podhradím a Malá Strana. Na pravém břehu leželo Staré Město, jižněji se nacházel Vyšehrad s vlastním podhradím. Jednotlivé části měly své opevnění, vlastní správu a odlišný charakter.
Karel IV. si však uvědomoval, že Praha má mnohem větší potenciál. Chtěl z ní vytvořit reprezentativní centrum království i významnou evropskou metropoli. Dosavadní městská zástavba navíc přestávala stačit rostoucímu počtu obyvatel.
Proto přišel s plánem na vybudování zcela nového města. Projekt svým rozsahem i promyšleností neměl v tehdejší Evropě obdoby.
Nové Město vyrostlo překvapivě rychle
Dne 8. března 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského. Stanovil v ní jeho území i pravidla fungování a současně připravil podmínky pro příchod nových obyvatel. Příchozí, kteří se rozhodli stavět kamenné domy, získali na dvanáct let osvobození od některých daní a povinností.
Už 26. března téhož roku položil panovník základní kámen nového městského opevnění. Stavba postupovala mimořádně rychle. Nové Město mělo vlastní hradby, brány, ulice, tržiště i kostely.
Jeho rozloha dosáhla přibližně 240 hektarů a základem se stala tři velká tržiště: Koňský trh, dnešní Václavské náměstí, Senný trh, dnešní Senovážné náměstí, a Dobytčí trh, který dnes známe jako Karlovo náměstí
Právě poslední trh byl mimořádně velkorysý, co se rozměrů týkalo. Karlovo náměstí měří přes 750 metrů na délku a více než 60 metrů na šířku. S plochou 8 hektarů jde dodnes o největší náměstí v České republice.
Ulice počítaly s budoucností
Při pohledu na historickou Prahu překvapí také šířka některých novoměstských ulic. Hlavní komunikace dosahovaly 18 až 27 metrů. Karel IV. totiž nechtěl vytvořit stísněnou změť úzkých středověkých uliček.
Město mělo fungovat jako důležité obchodní a správní centrum. Na svou dobu šlo o mimořádně moderní urbanistické řešení.
Nové Město přitom nebylo postaveno na prázdném místě. Jeho území už mělo starší osídlení, vesnice, zahrady, kláštery a řemeslnické osady. Nový projekt je postupně začlenil do jednotnější městské struktury.
Jak se Praha měnila před očima
Celou proměnu zachycuje animovaný virtuální model, který vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Národního památkového ústavu a Muzea hlavního města Prahy. Jeho autorem je Tomáš Musílek.
Rekonstrukce vychází z archeologických poznatků a dalších historických podkladů. Ukazuje předpokládanou podobu zástavby Nového Města a umožňuje sledovat, jak se městská krajina postupně měnila:
Nejde o přesnou fotografii minulosti. Podoba některých staveb a jednotlivých částí města se totiž může s dalšími archeologickými objevy ještě upřesňovat. Přesto je to mimořádně názorný způsob, jak si představit rozsah Karlova projektu.
Když si člověk uvědomí, že velká část dnešního centra Prahy vyrostla díky tomuto jedinému panovnickému záměru, je jasné, proč se založení Nového Města řadí k nejvýznamnějším urbanistickým počinům evropského středověku.
Podívejte se na animaci a zkuste si představit, jak Praha vypadala v době, kdy se její dnešní podoba teprve začínala rodit.