V Hradci Králové archeologové vykopali uprostřed městské zástavby obrovské lodě z doby Keltů
Při běžných stavebních pracích v Hradci Králové dělníci narazili na dva mohutné opracované dubové kmeny. Ležely asi dva metry pod zemí, v nánosech někdejšího říčního koryta. Zpočátku nebylo jasné, jak jsou staré ani k čemu měly sloužit. Teprve pozdější výzkum je datoval do doby Keltů.
K nálezu došlo v říjnu 2023 na staveništi nové budovy Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nedaleko Fakultní nemocnice Hradec Králové. Archeologové Muzea východních Čech si všimli, že nejde o obyčejné kmeny naplavené řekou. Na jejich povrchu byly zřetelné stopy lidského opracování.
Oba dubové kusy měřily přibližně 11 metrů. Dohromady vážily kolem 25 tun. Jeden byl opracovaný jen na několika místech, z druhého byla odstraněna část dřevní hmoty. Podle archeologů mohlo jít o dvě různé fáze výroby lodí.
Vědci nejprve tipovali mnohem starší období
Odborníci začali zkoumat, kdy stromy rostly a kdy byly pokáceny. Nebylo to jednoduché. Stopy na dřevě totiž připomínaly práci kamenných nástrojů, které lidé používali v mladší době kamenné. Archeologové proto zvažovali, zda kmeny nemohou být dokonce o několik tisíciletí starší.
Rozhodující odpověď přineslo radiokarbonové datování. Laboratoř Univerzity v polské Poznani analyzovala šest vzorků a stanovila dobu pokácení stromů na roky 220 až 180 před naším letopočtem.
To znamená, že dřevo pochází z období laténské kultury, kdy ve střední Evropě žili Keltové. Výsledek archeology překvapil. Původně totiž právě toto období považovali za nejméně pravděpodobnou možnost.
Loď vydlabaná z jediného kmene
Archeologové nález popisují jako polotovary takzvaných monoxylů. Šlo o jednoduché čluny, které vznikaly vydlabáním nebo vysekáním vnitřní části jednoho mohutného kmene. Takové lodě lidé používali už v pravěku a jejich výroba přetrvala až do novověku.
V případě hradeckého nálezu je mimořádně zajímavé, že se zachovaly dvě různé fáze opracování. Jeden kmen nese pouze záseky, druhý už připomíná budoucí člun. Archeologové tak získali možnost studovat nejen hotový výrobek, ale také samotný postup jeho výroby.
Proč se dřevo zachovalo až dodnes?
Kmeny ležely přibližně dva metry pod povrchem v nánosech někdejšího toku řeky, v oblasti pod dnešním soutokem Labe a Orlice. Říční prostředí umožnilo, aby se tak mohutné dřevěné předměty zachovaly po více než dvě tisíciletí.
Nález je pro archeology cenný především tím, že podobně zachované stopy výroby dřevěných lodí z keltského období dosud ve východních Čechách neměli k dispozici. Oba kmeny byly převezeny do depozitáře Muzea východních Čech v Jaroměři, kde pokračoval jejich výzkum.
Hradecký objev tak přinesl vzácné svědectví o tom, jak lidé před více než dvěma tisíci lety pracovali s obrovskými dubovými kmeny a jaké lodě mohli používat při cestování a přepravě po tehdejších řekách.