Odkoupil od státu armádní řopík z meziválečných let. Nahlédněte, jak úžasně pohodlné bydlení vzniklo ze starého bunkru
Na první pohled obyčejný betonový bunkr z dob dávno minulých. Uvnitř se ale skrývá překvapivě útulné ubytování. Vojenská pevnůstka z meziválečných let dostala nový život a dnes v ní mohou přespat turisté, kteří chtějí vyzkoušet něco trochu jiného než klasický hotel nebo penzion.
Neobvyklé ubytování
Bunkr 67 stojí nedaleko obce Řehlovice, přibližně osm kilometrů od Ústí nad Labem. Jde o takzvaný řopík, tedy železobetonovou pevnůstku československého lehkého opevnění. Konkrétně je to objekt vzor 36, který vznikl už v roce 1936.
Když se dostal do rukou nových majitelů, měl k útulnému ubytování opravdu daleko. Vchod byl zčásti zasypaný hlínou, uvnitř se povalovaly odpadky, a dokonce i části dvou starých automobilů Škoda. Při úklidu a vyklízení odvezli noví majitelé přibližně sedm nákladních aut nepořádku.
Opuštěnou pevnůstku získali v dražbě a pustili se do náročné rekonstrukce. Bunkr potřeboval nejen úklid, ale také nové vybavení, technické zázemí a úpravy, díky nimž by se v něm dalo pohodlně přenocovat.
Interiér vás překvapí
Vnitřní prostor je samozřejmě omezený. Nikdo tu nemůže počítat s rozlehlým hotelovým pokojem, ale na krátký pobyt je vybavení překvapivě bohaté. Hlavní místo zaujímá postel o rozměrech 200 × 150 centimetrů, na které se vyspí dvě osoby.
O příjemnou teplotu se stará plynové topení s odvodem spalin. Bunkr má také automatickou ventilaci a nastavitelné LED osvětlení. Energii získává ze solárních panelů, takže není odkázaný na běžnou elektrickou přípojku.
Hosté mají k dispozici malou ledničku, plynový vařič, nádobí a zásobu užitkové vody. Nechybí televize s archivem filmů, internetovým prohlížečem ani Wi-Fi. Kdo si tedy představuje, že bude celou noc sedět potmě při svíčce, bude možná překvapený. Tohle není jen betonová místnost s matrací na podlaze.
Zajímavé je také řešení některých detailů. Nádobí a vařič jsou uložené ve stylové bedně připomínající vojenskou výbavu. K bunkru patří rovněž menší pozemek, kde si hosté mohou posedět pod pergolou a rozdělat oheň. Venkovní zázemí doplňuje suché WC.
Interiér bunkru si můžete prohlédnout ve videu:
Pevnůstka, která měla chránit Československo
Řopíky vznikaly v době, kdy se československý stát připravoval na možné vojenské ohrožení ze strany nacistického Německa. Jejich výstavba probíhala především v letech 1935 až 1938. Lidové označení dostaly podle Ředitelství opevňovacích prací, zkráceně ŘOP.
Malé železobetonové objekty měly tvořit obrannou linii a umožnit vojákům bránit důležité úseky hranic. Uvnitř se nacházely střílny pro zbraně a prostor pro posádku. Vojáci tu rozhodně neměli pohodlí, jaké nabízí dnešní turistické využití.
Po mnichovské dohodě v září 1938 muselo Československo pohraniční opevnění opustit. Mnohé bunkry později ztratily původní vybavení, chátraly a postupně zarůstaly vegetací. Některé skončily jako skládky, jiné se dochovaly v poměrně dobrém stavu.
Bunkr 67 je jedním z příkladů, že i malá vojenská pevnůstka může dostat zcela nové využití. A není jediný. V Česku existuje několik dalších bývalých vojenských bunkrů, které jejich majitelé upravili pro zážitkové přenocování. Některé nabízejí jen základní podmínky uprostřed přírody, jiné překvapí poměrně pohodlným vybavením. Noc pod silnou vrstvou betonu tak nemusí být jen dobrodružstvím pro milovníky vojenské historie.