Znáte hlenky? Tento zvláštní jednobuněčný organismus vědce stále nepřestává překvapovat
Foto: knorre / Depositphotos
3 min
V přírodě se stále nachází řada různých organismů, které se vymykají běžnému chápání a třídění. Jedním z takových organismů jsou i hlenky – určitě jste je v přírodě již spatřili.
Reklama
Ačkoliv základní členění organismů v přírodě počítá s rostlinami, živočichy a houbami, existují takové druhy, pro které vlastně neplatí. Řada jednobuněčných organismů totiž tvoří shluky, které na první pohled vypadají jako jeden samostatný organismus, ale ve skutečnosti se jedná o několik malých organismů ve strukturovaném společenství. Do této skupiny patří i hlenky, zvláštní jednobuněčný organismus, který na první pohled vypadá jako houba, ve skutečnosti se však nejedná ani o houbu, ani o živočicha, ani o rostlinu. Tento organismus se na světě vyskytuje v celém množství druhů (aktuálně se mluví o několika stovkách druhů).
Co je hlenka a kde se s ní setkáme
S hlenkou se můžete setkat ve volné přírodě a zřejmě se budete považovat za houbu, jelikož nejčastěji nachází svůj domov na obdobných místech, tzn. na tlejícím dřevě, v mechu nebo pod listím, a to prakticky ve všech vegetačních pásmech po celém světě. Právě podobnost s houbami vedla k jejich mylnému prvotnímu zařazení do této kategorie – organismy tvoří shluky barevných výtrusnic, kterými se rozmnožují. Velkým rozdílem mezi hlenkami a houbami jsou však prvotní fáze jejich života. Zatímco houby vyrůstají z výtrusů na místě jejich dopadu (nebo odvátí či přenesení jinými organismy) jako rostliny s tím rozdílem, že ve svých buňkách nemají chlorofyl, hlenky mají v počátečních fázích života bičík a jsou schopny se samy pohybovat. To z nich v podstatě děla rozhraní mezi houbou a živočichem.
Typy a životní cyklus hlenek
Rozeznávány jsou tři základní typy hlenek, které se mezi sebou liší především tím, jakým způsobem probíhá plodná fáze jejich života.
Plasmodiální, resp. pseudoplasmodiální hlenky - myxogastria
První skupinu tvoří tzv. pravé neboli plasmodiální hlenky, které se v počáteční fázi života pomocí bičíků pohybují a shlukují do větších fruktifikačních útvarů s plodničkami obsahující spory dalších organismů. U plasmodiálních hlenek je tento útvar nepohyblivý, jednotlivým jednobuněčným organismům ve shluku se bičíky splétají nebo zcela zanikají, útvar je ovšem stále považován za pseudoplasmodiální, jelikož jednotlivé organismy stále žijí jako samostatní jedinci.
Jednobuněčné hlenky – diktyostelia
Druhý typ hlenek je označován jako buněčný – jednotlivé organismy žijí samostatně a během životního cyklu jednoduše přejdou z podoby bičíkovce do podoby plodnice. V jejich případě však může dojít ke shlukování v případě nedostatku potravy, a následnému vytváření útvarů pohyblivých.
Mikroskopické hlenky – protostelia
Tento druh byl objeven až v 60. letech minulého století a jedná se o mikroskopické organismy, které vykazují znaky obou předchozích skupin. Ve vegetativní fázi mají tvar plodnice na stopce.
